sáhla jsem si na osobní dno
Holky.. mám takový osobní problém. Mám pocit, že jsem si poslední dobou sáhla na úplné dno a nemůžu se z něho dostat. Nikdy jsem až takové maličkosti neřešila, ale po úrazu, kdy jsem měla pořezaných 70% těla a ještě jsem se z toho nedostala, jsem začala přemýšlet strašně divně. Sesypalo se na mně všechno, přítele jsem začala odsuzovat za minulost, začala jsem se chovat jako hysterka, brečet, že ho nesnáším, následně se omlouvat, že ho miluju a pořád mi v hlavě běží scénky z jeho minulosti (sexuální partnerky apod) ve škole jsem ztratila zájem, doma se radši zavřu do pokoje, než abych byla s rodinou, s přáteli jsem omezila kontakt, Cítím se strašně prázdná a nechápu co se to se mnou děje, nikdy bych se takto nechovala, teď akorát všechny ztrácím.. 
nevím zda je dobrá volba psycholog, jelikož nevím zdali bych se mu uplně otevřela, nebo s tím bojovat sama, ale už si vážně nevím rady. Děkuji za každý názor !
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.2.2015 20:07Docela se divím, že ti po úrazu sami nenabídli nějakou psychoterapii, případně ti po konzultaci s psychiatrem nedoporučili nějaká antidepresiva. Rozhodně bych si zašla k psychiatrovi (nic na tom není), je totiž možné, že máš posttraumatickou stresovou poruchu. Můj ex měl dost vážnou autonehodu a měsíc po propuštění z dlouhé hospitalizace se u něj rozjely úzkosti - bál se, že přestává dýchat, že mu selhává srdce a že ve spánku umře. No, šlo to s ním z kopce, ale dostal antidepresiva, která ho z nejhoršího dostala. Postupně je vysadil a teď si vesele poskakuje po světě
-
25.2.2015 19:16Terapie by určitě byla dobrá volba. Nepíšeš jakou jsi měla nehodu, ale můžeš klidně mít PTSD a to sama asi těžko vyřešíš. Každopádně držím palce, aby ses z toho brzo dostala. Ale asi to bude běh na dlouhou trať.
-
25.2.2015 19:14Ahoj, to je mi líto, že máš takové problémy. Myslím si, že už jen tím, že ses sem vypsala jsi udělala první krok a doporučila bych ti opravdu vyhledat psychologa. Když najdeš nějakého dobrého a příjemného, tak se mu určitě otevřeš a on ti pomůže... držím palce, ať je ti líp
-
25.2.2015 19:15
Ahoj,
jsem na tom celkem podobně. Dříve jsem byla asi více optimistická.
Za poslední dva roky jsem prodělala dva potraty a nějak se postupně smiřuji s tím, že další dítě mít už nebudeme a jsem z toho opravdu zničená.
A vadí mi taky spousta věcí, které bych dříve neřešila a nebo přešla s přehledem. Teď to nějak nezvládám.
Dostala jsem i nějaké homeopatické kapky, které jsou na deprese. Dříve zabíraly, ale teď už je to horší. A řeším podobný problém, že najít nějakého dobrého psychologa a povídat si s ním, co mě... Nevím, zda bych to dokázala. -
25.2.2015 21:27Zdravím,taky jsem měla jednou takové období měla jsem úraz menší ale pčece jen byla to autonehoda já jsem to odnesla celkem přijatelně ale na moji mysli se asi něco naskytlo.Začala jsem mít takové nálady že jsem pořád brečela a nedokázala jsem vyřešit sebemenší problém pak jsem musela zanechat i kroužku protože jsem plavala závodně a pod vodou jsem se nedokázala dívat bylo mi prostě zle v té vodě,dodnes nevím co to je a jestli to vůbec bylo po té autonehodě ale jedno vím jistě něco se stalo v mé hlavě ale teď už je to docela fajn chvilkama sice pocítím slabost ale tak to někdy každý přemýšlela jsem že poslední varianta bude psycholog ale pak jak jsem zanechala kroužku tak se všechno dalo zase do pořádku aspoň zatím moje rada nakonec kdyby to neustalo zkus navštívit psychologa a neboj se mu vyspovídat on to pochopí a nezapomínej dobře ti poradí já vím že se to neříká snadno ale zkus to.
