rozhodování srdcem x rozumem
Ahoj holky, včera jsem se po dvou letech rozešla se svým přítelem.. Vždycky se říká, že se člověk rozhodne bud podle rozumu, nebo podle srdce, já si vybrala rozum a nevím, jestly to bylo správné. Mám ho moc ráda, bylo nám spolu dobře, ale lhal mi v maličkostech, byl nespolehlivý.. Do budoucna by to bylo asi špatné.. Myslím do předu, pak by to bylo o zvyku a čím dál horší... Mám z toho takový divný pocit, všude je prázdno, nic.. všechno je najednou špatné.. Nevím, jestly jsem udělala správné rozhodnutí .. co vy rozhodli by jste se srdcem nebo rozumem?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
23.10.2012 20:25ahoj,v urcitem veku uz se rozhodujeme rozumem.ale kdyby to tak tve srdce necitilo,tak by jsi se s nim nerozesla.najdes nekoho jineho a uvidis co bylo pred tim spatne.nema moc smysl zustavat ve spatnem vztahu,kdyz nemusis
-
23.10.2012 20:41Je naprosto normální že začínáš pochybovat. Ale rozum by v tomhle měl převážit. Ted lže v maličkostech, co by bylo za pár let? A nespolehlivost? Spolehnout se na chlapa je ve vstahu dost důležitá věc. Měla by si s ním děti, společnou domácnost,.......a většina věcí by byla na tebe. To je na cvokhaus - zkušenosti
-
23.10.2012 20:29Nejlepší je asi kombinace
Bylo mi přes dvacet, když jsme měli tu největší krizi a rozhodla jsem se srdcem, rozum (i blízcí) mi říkali abych to zabalila, ted jsem štastná, že jsem to neudělala. Ale rozhodovala jsem jen sama za sebe. Ted s dotyčným mám dvojčátka a když by byly nějaké problémy, řídila bych se spíš rozumem, i když člověk musí naslouchat obojímu. Časem zjistíš, jestli rozhodnutí bylo správné nebo ne, ale asi jsi mladá, máš život před sebou a potkáš ještě spousty kluků, nebo minimálně jednoho, toho pravého Hlavu vzhůru, ono to přebolí a život půjde dál, musíš tomu dát čas. -
23.10.2012 20:55Jednou jsem se v životě taky musela rozhodovat, jestli poslechnout srdce a ve vztahu zůstat nebo se rozhodnout podle rozumu a ze vztahu vycouvat. Vybrala jsem si rozum a nikdy jsem nelitovala, naopak, jsem za to hrozně ráda. A v budoucnu si troufám říct, že bych se rozhodla stejně, protože to tak vnímám, racionálně. Sice se člověk může změnit, ale moc časté to bohužel nebývá. Když je teď nespolehlivý, nelze čekat, že někdy spolehlivý bude a kdybyste spolu měli rodinu, povinnosti, atd. a nemohla by ses na něj spolehnout... K čemu takový člověk pak je. A lhaní? Nebyla bych s člověkem, který by mi lhal.
-
24.10.2012 13:06Takové rozhodnutí bolí vždy,ale věř,že jsi udělala správně.
Je dobře,že uvažuješ rozumně s ohledem na budoucnost a určitě tvá nová cesta bude lepší.Vše chce čas a bude zase fajn.Hlavně nepochybuj o svém rozhodnutí,protože ti je smutno.Je to normální.Přeji hodně štěstí
