problém v manželství

Otázku položila: Anonymní uživatelka #387537 19.4.2018 12:40

Přemýšlím, proč nejsem schopná mít normální vztah.. je to tím, že jsem šikovná, samostatná a ve společnosti oblíbená? To není vytahování, tak to je. Mám spoustu kamarádů, kterým pomáhám a oni mě. Máme se rádi.Dokážu si postavit plot, obložit koupelnu i zařídit pojistku nebo hypotéku. Nejsem prostě nanynka co by se děla doma, lakovala si nehtíky a koukala půl roku na nepřidělanou poličku..Je to špatně? Bohužel..jiná nebudu. Neumím předstírat.. Ale každému chlapovi to na rovinu říkám hned na začítku..aby věděl do čeho jde..
První byl agresivní psychopat, takže tam nebylo o čem přemýšlet..Ale můj současný manžel je moc fajn chlap. Jsme spolu 4 roky a zatím to bylo všechno ok. Máme stejný humor, názory, zájmy..
jen je trochu lenoch.. Což jsem věděla a počítala s tím, že bude dost věcí na mě. (jak si ale chce připadat jako chlap když stavíme dům a já musím vše zařizovat?) Jenže on je lenoch i vůči svému zdraví.. a to je věc, kterou já asi nedám:-( Vyskakuje mu plotýnka. A stačilo by trochu cvičit a nosit pás.(přesně ví, že když jde něco tahat,že se to stane a přesto si ten pás nevezme!) Jeho otec to měl taky a des v 70ti lyžuje a je ok. Jenže manžel je samá výmluva a slib a nic z toho:-( A na mě se zlobí, že se na něj za to zlobím..Ale já se nechci dívat jak se ničí:-(
A taky kvůli tomu pak sedíme všechny víkendy doma:-( A nebo sedí on a já makám na baráku. (barák bude jeho-rekonstruujeme starý a měl ho před manželstvím)
Promluvit si nemá cenu.Bere to tak, že on je chudák nemocnej a já místo co bych ho chlácholila,tak se na něj zlobím.. Mám ho moc ráda a myslím, že jinak se k sobě strašně hodíme.. ale tohle mě ničí:-( A v mých očích si ho i přestávám vážit..a to mě mrzí.. co s tím? Jak byste to řešily vy?

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • A co si představuješ pod pojmem "normální vztah"? Těžko najdeš člověka, na kterém by ti nevadilo vůbec nic, to dost dobře asi nejde.
    Je špatné, že tvůj muž zanedbává takhle velký zdravotní problém, ale je dospělý a ty se nemůžeš stavět do role jeho rodiče - což mi přijde, že možná trochu děláš. Neber si to zle, ale trochu z toho na mě dýchá povýšenost (Já jsem ta děsně hustá ženská, co všechno umí a všechno zná, chlap je ten trouba, co si nedojde ani k doktorovi). Ono lidé mají občas tendenci se šprajcnout, když jsou třeba do něčeho tlačeni.
    Jiná cesta, než si s ním promluvit, asi nebude. Ale promluvit jako s partnerem! Ne jako s neposlušným dítětem.

  • Myslim..ze by ses mela rychle napasovat do role ZENY. Asi prave proto..ze vse zvladnes sama..manzela pak nenuti byt tim pravym muzem a v podstate vidi..ze i kdyz on nemuze...tak to vlastne vsechno funguje. Ale pozor!!!! Muze nadtat chvile..ze se role obrati a nebudes moci ty? Tak se pak stane co? Take jsem chtela delat vse sama...vse zvladnout. Chvili se to da..ale pak telo da znameni..ze takhle to dal nejde. Jsi zena....a zenou zustan..nebo jednou budes hrat roli matky i otce dohromady...a to neni dobry priklad. Ze super zeny uz jsem vyrostla..neprinasi zo nikomu zadne ovoce. Pak nastane chvile pro manzela..aby ukazal..ze je chlap...anebo take neni. Popremyslej nad tim...je super ze jsi sikovna...ale....

  • A jeste z praxe koucky..ktera resi rozchody a rozvody...nejvice opoustenych zen..jsou ty..co se stavi i do role muze...muz potrebuje byt potrebnym...zeny toho dokazi hodne...ale nakonec pak zustanou samy..protoze muz odejde tam kde ho nekdo potrebuje...zeny chteji byt strasne emancipovane....i to je v poradku..alenic se nema prehanet. A uprimne..kdybych mela takoveho partnera jako jsi ty...tak vim..ze v podstate nic delat nemusim....ale jelikoz jsi sikovna...tak dokazes manzela dostat do role chlapa....jen za nej nesmis nic delat...musis to nastavit tak..ze je to vlastne cele jeho napad..i to aby sel k doktorovi...

  • Tá prvá polka príspevku... Nehnevaj sa, ale "každému chlapovi to na rovinu říkám" - čo máš 15? Tvoj chlap nikdy nebude chlapom, ak mu na to nedáš priestor - ale asi nedáš, lebo ty si taká úžasná, každý ťa má rád a nie je nič, čo by si nezvládla... Tak skús zvládnuť toto :-) Začni byť ženskou a nestaraj sa o neho ako maminka... To neznesie žiadny chlap a vôbec nedosiahneš to, čo chceš.

  • Úplně to chápu, mám to dost podobně. Doma mě vychovali k velké samostatnosti s jasným rozdělením mužských a ženských rolí s tím, že když je ale potřeba, musíš zastat i tu druhou stranu. Manžela celý život vychovávala mamka a babička. Tím pádem má pocit, že ženská musí umět všechno a on jen to, co nutně potřebuje. Manželé jsme 4 roky a žijeme spolu 6 let. Za těch 6 let se mi podařilo docílit toho, že manžel má na starosti auto (první dva roky jsem se i o to starala já), placení internetu a nájmu, placení své pojistky, odpadů a poplatků za psa. Ale i to málo mu musím neustále připomínat a kontrolovat. A on se samozřejmě jednou za čas naštve, proč mu pořád stojím za zadkem. Tak mu předložím jasné argumenty, ukážu mu, kolikrát už to neudělal a musela jsem vše zařizovat já. On se urazí, že je chlap k ničemu a dva dny se kvůli tomu pošťuchujeme. Má to ale takový efekt, že pak jakoby zapne a třeba měsíc nebo dva vše funguje, jak má. Dokonce dělá i věci navíc. A s tím zdravím a těmi nemocemi je to úplně stejné. Když už je třeba tak nemocnej, takže nemůže vstát a moje týdenní přesvědčování o návštěvě lékaře pořád nefunguje, holt k doktorce zavolám, naložím ho do auta a odvezu na kontrolu. Jinak by nikam nešel.... Někdy mě to dost rozčiluje, ale musím říct, že po 6 letech se to trochu lepší. Myslím, že to chce jen trpělivost, umění trochu vydírat (i když to zní blbě) a schopnost pořádně vysvětlit, proč po něm ty věci chceš...

  • Taky to vidim tak, ze bys mela byt "zenou" a ne chlapem :) On ten chlap musi vedet, ze to bez nej nezvladnes a v te chvili ma prilezitost se stat chlapem :) Jinak si z nej akorat udelas "zenskou" a vse zachranujes ty... Dovol mu aby Ti ukazal, jakym chlapem umi byt bez Tve pomoci... V te chvili se muze projevit, az mu ukazes jak jsi zranitelna a bez nej to nezvladnes... Ty jsi zena, a on muz... Ty bys mu mela byt pomoci a ne vedouci :) Bud trpeliva a nech mu jeho roli.ve vasem.manzelstvi :) Kazde manzelstvi takhle skonci, kdyz si zacnou manzele prebirat role :) Pomotom ten chlap prestane mit motivaci a nebo spise takovou sebeduveru... Je proste na nic.. I kdyz to nerekne nahlas a mozna si to neuvedomuje, dohnala ho i k tomu Tva samostatnost :) Zacnete tvorit par i v domacnosti :) Tsky mam chlapa co se mi cpe do sazeni a vareni... Dokonce i kuchyn musi byt podle neho... A v te chvili jsem se proste sprajcla, protoze to mi bere moji roli... Pripadam si pak na nic... A tak jsem ho musela stopnout... A nekdy i musim vickrat :) a pritom to je chlap, ktery robi dost kolem baraku...........ty ted musis stoupnout sebe :) jinak mu branis byt chlapem.. Proste priste mu rekni, ze tu policku nezvladnes, ze si.bez nej neporadis :) uvidis jak vezme svou prilezitost do rukou.. Mozna zlenivel a nebude se mu chtit, ale s laskou nalehej a upros ho, ze to proste nezvadnes ty sama... Po prvni policce ho hodne pochval, a rekni mu, ze ty bys to tak nezvladla... Jeste ze ho mas... A uvidis, mu se to zacne ty pochvaly libit a zacne robit vice :) jen ho vzdy s laskou upros a on se pak chyti sam :)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 694 otázek, kterým se dostalo 273 820 odpovědí a 411 008 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se