problém s kamarádkou..
Ahoj holky mám kamarádku která to táhne už aspon půl roku s ženatým mužem který má i dítě... já vím celkem nic mi do toho není ale chtěla bych si s ní otom nějak popovídat protože mě to nepřijde správný, to je jako kdyby manžel měl někoho... poradte mi prosím jak mám začít s ní o tom mluvit? nevím jak začít 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.7.2011 21:12Já mám třeba taky kamarádku a kolegyni v jednom, povídáme si ovšem a narovinu, má už 11 let ženáče (který má 2 děti), a mezitím měla i jiné muže - skoro vždy ženaté. Ona to má v hlavě srovnané, do ničeho ty chlapy nenutí, vždy na to musí být dva a vždy má každý možnost volby-jestli to chce a nebo ne.
Já bych se do toho nemíchala, je to každého věc, můžeš jí na to říct názor, že bys třeba ty nemohla takhle žít, ale stejně si každý bude dělat věci jak sám uzná za vhodné. Pro mě je nevěra ten největší hnus, a nevěrnej je ten chlap, né ta kamarádka. Jestli je doma nešťasnej a kamarádka ho odmítne, on půjde stejně jinam. Takže jestli je Tvá kamarádka s ním šťastná a nevadí jí to, tak bych jí tu radost nekazila. -
2.7.2011 21:45Také mám kamarádku, která je mi nejblíž ze všech. Víme o sobě úplně, ale úplně všechno. Když se jedna druhé zeptá na názor, jestli to co dělá je podle názoru té druhé správné, řekneme si to narovinu. Třeba když mi oznámila, že byla svému příteli nevěrná - chtěla znát názor na věc, co si o tom myslím. Řekla jsem jí, že o ní si nic špatného nemyslím, stalo se a není v mé moci někoho soudit, jak si žije svůj život. Mám jí ráda i se vším špatným (ke mě se špatně nechová, ale každý máme svoje hříchy, takhle to myslím). Pokud jde o to, když se mě zeptá na to, co by se mělo dít do budoucnosti, že třeba znovu pomýšlí na nevěru, tak to už se o tom můžeme pobavit více - řeknu jí třeba, že se mi to nelíbí a že by to dělat neměla, ale na druhou stranu řeknu, pokud to přece jenom udělá, neodsoudím jí, rozhodla se ona a já jí mám stále ráda stejně jako dřív. Každý si o svém životě rozhodujeme sami a ty bys to měla respektovat. Podle mě není dobré říkat: "Já ve tvé kůži bych to neudělala" ... Ty nežiješ její život, ona je samostatná osobnost a pokud je to tvá nejbližší kamarádka, měla by ses hlavně soustředit na váš vztah mezi vámi. To pro mě bylo vždy nejdůležitější. Mít čistý stůl. Nebojím se ani říct, že spolu máme vztah, jako kdybychom spolu chodily, jestli mi rozumíš. Náš vztah od začátku budujeme jako každý jiný vztah - kamarádky jsou především od toho, aby se jedna druhé vypovídali, co je trápí, ale zároveň dokázaly sdílet všechno dobré a krásné. Mě zajímalo vždy to, jestli to co dělá neubližuje hlavně jí samotné - ostatní mě nezajímá - ani nemůže, do srdce by se mi to všechno nevešlo. Pokud ale vidíš, že ten život, který žije jí samotné vyhovuje, není nešťastná nebo se netrápí, proč se do toho šťourat víc?
Pokud bych viděla, že tenhle životní styl jí ubíjí, teprve po tom bych si o tom s ní promluvila 
-
2.7.2011 18:51Nevím, jak dobrá je to kamarádka, ale já bych jí pozvala třeba k tobě na kafčo, začaly byste rozebírat všechno možné a když by začala o svém vztahu, tak bych jí řekla, co si o tom myslím. Já mám jednu kamarádku, nepotrpím si na označení "nejlepší", ale je mi nejbližší ze všech jiných kamarádek. A s ní si povídám narovinu, řekne mi i to, co nechci slyšet, co je nepříjemné, nelichotivé, ale beru to a nezlobím se na ni, naopak jsem ráda, protože občas je dobré slyšet i to nehezké. A ona má většinou pravdu.
Takže já bych se nezdráhala a narovinu jí na to řekla svůj názor. -
3.7.2011 0:20
Být tebou necham kamarádku být..snad ví co delá a ze je zenaty a ma dite? a co jako? kdyz to nebude táhnout s ni,tak to bude táhnout s jinou...a pokud kamaradka vi co od neho ceka a neceka a vi jak na tom u neho je a nevadi ji to a jde ji spis jen o sex,tak to neres a nech jí...
