podvedla jsem pritele,a bojim se ze se to dozvi.
Ahoj holky,
už delší dobu si píšu s jedním klukem, mám už 2 roky přítele kterého moc miluji, nikdy předtím jsem ho nepodvedla ani jsem neměla žádné pomyšlení na jiného. Ale mám teď momentálně těžké období a tak jsem udělala výjimku a s tím klukem šla ven. Dobře se mi s ním povídalo, bylo všechno fajn... Do té doby než se mě začal nenápadně dotýkat a přibližovat a pak mě začal líbat... Nejhorší na tom je, že se mi to líbilo a oplácela jsem mu to, a teď mám špatné svědomí. Bojím se, aby se to přítel nedozvěděl a jsem z toho špatná, nechci mu ublížit, nechci ho podvádět, s tím klukem se mi povídalo moc hezky, ale víc než přátelství rozhodně nechci. Nevím co si s tím vším mám teď počít a je mi ze sebe špatně...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.8.2012 20:14
Já to znám... akorát jsem ještě v trošku horší situaci - on se to dozvěděl a já to popřela... Je to už delší dobu, ale dodnes kvůli tomu denně brečím, každou noc se mi o tom zdá, mám strašné výčitky a strach z toho, jak to dopadne. Chápu tě, prostě tohle trápení je "trest" za nevěru. I mě to moc mrzí.
-
17.8.2012 20:23
Ja bych to nedokazala udelat a kdyby to nejaky na me zkusil dostal by poradnou facku svojeho pritele miluju nadevse chapu ze se to muze stat ale ja bych se s nim rozesla nedokazala bych se mu podivat do oci a zit v nejistote jestli to zjisti . Vim ze by rozchod bolel ale uz jen ten pocit musi byt ubijejici...:// Nerikam ze se nekdy podivam na pekneho chlapa nebo treba popovidam ale proste vic ne.
-
17.8.2012 22:01
Ahoj. Se svým manželem jsem začala chodit ve svých šestnácti letech. V tu dobu jsem si prostě chtěla užívat života i jsem mu to říkala a asi dva měsíce jsem ho odmítala a nechtěla s nim chodit. Nechtěla jsem se vázat. V tu dobu jsem se scházela ještě s jednim pohlednějším klukem, kterej ovšem byl takovej ten frajírek a s ním jsem nechtěla nic jinýho, než sex. K tomu taky došlo. Manželovi jsem vše řekla narovinu, že prostě taková jsem, jeho to moc zranilo, ale stále mě chtěl. On je ale zlatíčko a tak jsem se nechala ukecat. Pořád mi říkal jak mě miluje ale já nedokázala říct to samý, protože jsem to tak necítila. Během prvního měsíce chození jsem se líbala ještě s jiným klukem, ale to už jsem cítila že je špatně. Že prostě podvádim. Šlo jen o chviličku líbání, taky jsem to zatavila, ale pak mě to nějakou dobu trápilo.
O tomdle jsem mu neřekla a ani mu to říkat nebudu. Po tomdle všem jsem si uvědomila, že se něco změnilo, že jsem se prvně v životě zamilovala a že cítim, že jinýho prostě nechci. Teď jsme spolu už přes 6 let, jsme manželé a čekáme miminko. Od tý doby žádný zálet ani nic takovýho nebylo.
Jen jsem ti chtěla říct, že se to občas stává. A pokud to bylo jen líbání a přestalas, tak to neni tak strašný. Občas se prostě hormony zblázní, ale když je nakonec ovládneš, tak se dá odpustit -
18.8.2012 10:02Ahoj, Myslím si, že by nikdo neměl soudit ostatní, protože do toho nikdo kromě těch 2 - 3 nevidí. Jsi jenom člověk, stane se. Důležité je, že si uvědomuješ, že to bylo špatně a nechceš v tom pokračovat. Zatloukat, zatloukat, zatloukat. Zkuse na tom všem najít pozitivní stránku a tu se upnout, místo výčitek. Posunulo tě to (asi) o kus vpřed - nechceš podvést, víš koho miluješ a co chceš. Prosadila sis svou a utla to včas, nejsi mrcha, která by podlehla. Šlo "jen o líbání". Zapomeň na to a žijte dál.
