mám blbé pocity, že nemáme správný vztah
Ahoj holky, chtěla bych se s Vámi poradit o mém vztahu. Mám přítele který má 2 děti, máme v plánu se spolu přestěhovat do bytu, protože spolu ještě nežijeme. S jeho manželkou má on hrozný vztah (příjde mi že se ji i bojí) ale jde tu hlavně o jeho deti k ktere on nechce v žádném případě přijít.(což je samozřejmě dobře) Jenže tím pádem jsem spolu málo času, ale když jsem spolu, většinou přes noc nebo víkendy, někdy i celé týndy v kuse je to nepopsatelně krásné. Poslení dobou mám blbé pocity, jako že to není správný vztah. Není totíž ještě rozvedený... Vím že mě opravdu moc miluje a i já jsem s ním doopravdy šťastná. Bohužel na mě přišly nějaké deprese a mám takové nápady, jako třeba že to ukončím, abych se třeba v budoucnu netrápila a on měl dost času si rozmyslet co opravdu chce. Prostě nevím co mam dělat, jsme spolu přes 2 roky. Máte pro mě nějakou radu, co bych měla nebo mám udělat? budu moc vděčná.... předem děkuji 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.5.2013 8:38tak já budu trošku pesimistická
ale nic ve zlém.
i když jste spolu 2 roky a trávíte spolu dost času, myslíš, že bude schopen vztah s manželkou ukončit natolik, aby jste mohli být spolu a žít jako rodina i s vlastními dětmi? že mu manželka po tom, co odejde za Tebou nebude upírat vztah s jeho dětmi? že v situaci, kdy bude si bude mět zvolit (a ta situace asi bude) mezi Tebou a dětma, že si zvolí Tebe. už to, že za 2 roky nepodnikl nic moc k tomu, aby se zahájil rozvod o něčem svědčí. -
29.5.2013 10:05s manželkou má hrozný vztah a žije s ní celé ty dva roky? nebo bydlí sám? tohle je podle mě dost důležité. Pokud ty dva roky raději žil s manželkou, tak to tak hrozný vztah nebude...a rozvádějí se kvůli Tobě nebo z jiných důvodů? já bych na Tvém místě asi ještě do společného bydlení nešla, spíš bych chtěla, aby se odstěhoval od ženy (pokud už s ní opravdu nechce být) a minimálně než se rozvede, bych bydlela každý zvlášť...
-
29.5.2013 12:09
tak jsem si to pročetla a řekla bych, že si máš s přítelem ještě co vyříkávat a ujasňovat. Malými dětmi se ohání každý, další otřepanou frází je nemoc partnerky nebo její psychika, že by rozchod neustála atd. O děti ho manželka nemá jak připravit, tráví s nimi dost času teď a není důvod, aby s nimi netrávil i další čas, i když rodiče nebudou spolu. Na manželku musí nadávat, přece ji před tebou nebude chválit, že.
A jak jsou ty děti staré? Už i dvouleté dítě je schopné pochopit, že je to nějak jinak a tatínek s maminkou už spolu nebydlí a divila by ses, jak snadno tento fakt přijmou, když se jim to vysvětlí. Jestli není ten tvůj chlap z těch, co to hraje na obě strany
Taky bych se v takovém vztahu cítila na tvém místě špatně a přemýšlela, co dál. I s těmi jeho dětmi by sis měla začít budouvat vztah dokud jsou to ještě prcci, s puberťáky to bude o moc horší. -
29.5.2013 12:40
píšeš, že jeho děti miluješ, i když je neznáš...myslím, že pro děti by bylo nejlepší řešení, kdybys to s nim ukončila, ať mají jejich rodiče šanci dát si svůj vztah do pořádku a děti mají opravdovou rodinu...je možné, že se jim to se ženou nepovede a rozvedou se a až pak bych to s ním zkusila znovu, ale už ne jako milenka, ale jako opravdová partnerka
-
29.5.2013 16:02
No upřímně jsem z toho popisu situace trochu zmatená,ale na mě to působí tak,že jste oba trochu moulové,ty,že jsi dva roky ve vztahu,kde se nic nemění a vydržíš fungovat v tom,kdy chlap kterýho máš ráda odchází jinam a myslím že je jedno jestli to omlouvá dětma.A doufáš v lepší zítřky(mimochodem podle okolí a těch již tisíckrát prověřených fakt,málokdy to skončí s happy endem pro přítelkyni)A tvůj přítel protože se dva roky zbaběle nedokáže odpoutat od svojí ženy,který vyhovuje s ním manipulovat.Trochu začarovaný kruh,ale myslím,že rozřešení máš v rukou vlastně jedině ty a to je postavit se proti tomu.Promluvila bych si s ním a řekla že to tak dál nejde,tisíce lidí se rozvádí a manželka nemá žádný právo omezovat styk otce s dětma jak ona si sama zamane.Trochu nůž na krk,prostě se vším ti pomůžu,ale musíme to vyřešit jinak je konec.A pokud je pravda to co říkáš že se u nich odehrává,musí každý soudný člověk uznat,že těm dětem ubližují scénama mezi sebou víc,než když budou ofiko každej zvlášť.Prostě jasný argumenty,pokud to tak je.Pak takhle jedině můžeš poznat,jak příteli záleží na vašem vztahu,a jestli opravdu chce žít jinak a je jedno,jestli o tobě jeho žena ví nebo ne.Buď všechno nebo nic.A ce se týká lásky k dětem,tak s tím opatrně,neznáš je,nejsou tvoje a spíš je z toho cítít,že toužíš aby jste byli rodinka,protože chceš mít přítele konečně pro sebe.
-
29.5.2013 0:34Ahoj Míšo,
abych začala od začátku, je zcela normální, že chce být s dětmi a nechce je ztratit a je dobře, že proti tomu nic nemáš. Protože kdyby ano, nebylo by to dobré. Je fajn, že s přítelem myslíte i dopředu a chcete si zařídit svůj vlastní byt, přeci jen je k tomu důvod, jste spolu 2.roky a to už něco znamená. Co se týče společného času, přemýšleli jste někdy, že by jste spolu byli ale měli jste u sebe i jeho děti? Tedy pokud je to tedy možné a jeho manželka by mu to dovolila, či by to nevadilo jemu nebo Tobě. Vždy to jde nějak zařídit, jen to opravdu musíte chtít. Míšo, pokud ho miluješ a nechceš ho ztratit, nepřemýšlej nad tím, že by jsi vztah ukončila, pokud to opravdu nechceš nedělej to, akorát by jsi se trápila a určitě i on. Zkus to zvládnout, bude to zase o něco lepší, když spolu budete bydlet. Dej tomu čas a nevzdávej to, zvládnete to spolu -
29.5.2013 8:49
Nemusí se manželky bát....Ty víš jak se chová doma? Asi těžko...víš jen to, co Ti říká. Jiná verze a chování je pro manželku a jiná pro Tebe - tak to prostě je
. A je to "normální chování", které není odsouzení-hodné - některé situace chlap přibarví, některé zamlčí a on se obrázek vykreslí podle potřeby 
. Manželky se nemusí bát a i přesto se z manželství těžko odchází (zvlášť jestli v manželství jsou děti).
Víš co se radí manželkám, aby neztratily svého muže? Žádné scény, žádné citové vydírání (rozcházení...), klid, zázemí a trpělivost. To samé platí podle mne pro milenky - jestli budeš vyvíjet příliš veliký nátlak - odejde Ti. Jestli Ti za to stojí, tak se obrň trpělivostí a nerozcházej se s ním - je to kdo z koho.
Ještě malá poznámka: Proč netrávíš čas spolu s přítelem a jeho dětmi? Jestli to myslíte vážně (a i on s Tebou) tak si budeš muset k nim vybudovat vztah... -
29.5.2013 23:25
Ty se divíš,že na sebe máte málo času,když sis nabrnkla chlapa ze sekáče
?
Hald hraješ čtvrtý housle /před tebou je manželka+dvě děti/,tak toho času tolik není.
Kdyby to s tebou myslel vážně ,tak už to doma řekl.
Kdyby vztah s manželkou byl tak hroznej ,už dávno by od ní odešel (namlouvej si co chceš).
Já být jeho manželka,tak vám dám jako bonus do nového vztahu střídavku ,ať si to taky užijete .
Smekám před tebou,protože já bych chlapa ze sekáče nechtěla a o to míň,když má malé děti.
Každý den bych se totiž klepala,aby se s EXkou něco nestalo a „já“ nevyfásla cizí děti.
Každý strůjcem svého štěstí
