litujete/litovali jste, že jste dali takové jména svým potomkům?
ahoj holky dala jste některá z vás svému dítěti jméno a pak jste litovaly nebo litujete, že jste nedala jiné z těch několika mezi kterými jste se rozhodovaly? já jsem se nechala přemluvit manželem na jméno, které se mi z těch mých několika vybraných líbilo nejméně a teď když slyším to jméno které jsem chtěla, tak mě to mrzí a žere a jsem tak trochu i naštvananá na sebe ale i na manžela .
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.11.2012 13:39
Jejda, tak to Ti nezávidím. My se naštěstí na jménech jednoznačně shodli. Já bych to už ale po narození dítka asi moc neřešila. Prostě by to jednou bylo dáno a už bych to neměnila. Nicméně, jestli ještě dítko plánujete a bude stejného pohlaví, můžeš mu dát to vysněné jméno. Nebo jiná možnost - jestli jste dali křestní jenom jedno, můžeš to své, co Tě žere, nechat doplnit a bude mít holka křestní dvě. Tohle by snad mělo jít (samozřejmě asi za nějaký poplatek); uplně změnit křestní jméno na jiné ale asi nelze.
-
19.11.2012 15:13
Dala jsem synovi mnou celoživotně vysněné jméno, se kterým i jeho otec souhlasil, když jsme se před porodem rozešli, otec odmítl uznat své otcovství na matrice a syn dostal mnou vybrané jméno a automaticky moje příjmení. Momentálně se kvůli tomu už skoro dva roky soudíme, otec se rozhodl, že ho chce nechat přejmenovat a odvolací soud nad tím i opravdu uvažuje, i když netuším proč
-
19.11.2012 20:56
rozhodně jména nelituju a dost mi při rozhodování o jméně pomohla kniha "Jméno je váš osud" , kterou napsala camila karolinss
zkusila bych dítě oslovovat nějakou přezdívkou která je ti příjemnější. jméno je důležité ale ne nejdůležitější věc na světě. v mém okolí se objevila situace kterou jsem dlouho nechápala. Jméno se dědilo, takže děda, otec a syn se jmenovali stejně, protože všichni bydleli v jednom baraku, tak synovi začali říkat úplně jiným jménem ačkoli to které se dědilo měl normálně v rodném listu a v občance. dnes tomu synovi je přes 50 a jeho rodiče ho stále oslovují jménem které vlastně není jeho a nikdo jiný ho v jeho okolí ho nepoužívá.