korzety a děti :)
ahoj dávám do téhle otázky dvě ( 2 v jednom
) :
1. když budete v dospělosti nosit korzety , budou nějaké problémy při porodu?
2. Kolik myslíte že manželů souhlasí s adopcí dítěte, než s vlastním.?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.6.2011 21:44tak já začnu nejdříve z tou adpoci, ano věřím tomu že je krásné mít své vlastní dítko, ale stejně může být krásné mít adoptovaného prcka, který tu lásku potřebuje úplně stejně jako vlastní dítě! když někdo nemůže mít své, tak ať toho malého drobečka adoptuje. I když ani ta adopce není lehká.
Vždyť kolik je dětí v kojeňáku či Dětském Domově které by si tak přáli maminku a tatínka, ale bohužel nemají někteří z důvodu, že jejích rodiče byli totální idioti... nejvíce je smutné to, že některé páry které nemůžou mít dítě a mohli by si adoptovat tak nechtějí právě z důvodu, že není jejích a vymlouvají se, že v dospělosti by to dítě mohlo být feťák, vrah atd... jenže co my můžeme vědět, jestli někdy naše vlastní dítě se neotočí k nám zády a nebude z něj kriminálník? bohužel nikdo a nikdy nebude mít jistotu ani za chování vlastních děti!
Mám plno kamarádek a kamarádu kteří museli jít do toho dětského domova... jestli někdo věří jak ty děcka to tam mají růžové ať otevřou oči... ty malý/velcí tam trpí, ač se vychovatelky snaží jakkoliv tak nikdy tem dětem nemůžou zaručit lásku... a stát? jak se chová k takovým dětem? hnus... když jim padne 18let z dětského domova je "vykopne" že jsou dospěli a už tam nemají co dělat, a je v této zemi jedno, jestli mají nebo nemají kam jít, jestli dodělají školu. (Možná záleží i na určitém krájí a děcáku, ale co znám lidi kteří byli v dětském domově od malička tak bohužel i k ním se takto dětský domov zachoval.
U těch chlapů, těžko říct, znám jich hodně kteří by si dítko klidně adoptovali ale jejích drahé polovičky nechtějí. Takže to není jen o chlapech, ale i o ženské jestli chce ona. -
1.6.2011 18:191. Já si myslím, že pokud to nebudeš mít tak úplé, jak jsou zvyky v těch asijských zemích, abys byla extra štíhlá a nebudeš to nosti denně, neměl by být problém.
2. Myslím, že každý radši chce vlastní a o adopci uvažují jen Ti, kteří buď děti nemohou mít nebo už mají své a chtějí pomoct jiným. -
2.6.2011 11:25u nás je to tak, že já mám syna a nového partnera, který není jeho biologický otec, ač tak vlastně funguje. Jsme jako normální rodina, nikdo by nepoznal, že ti dva k sobě nepatří. S malým se vídá od jeho 4 měsíců denně, ten si na něho rychle zvykl a není problém. Největší přání partnera je to, aby mohl syna adoptovat se vším všudy, ale to nechce jeho biologický otec dovolit. Když jsem se ptala, jestli mu nevadí se starat o "cizí" dítě, řekl, že není cizí, ale že je můj a tím pádem i jeho. Je to trošku jiné, od tohoto dítěte trošku ví co čekat, přece jen zná rodiče. A samozřejmě chtěli bysme mít i společné dítě.
Neměla bych problém se postarat o kterékoliv dítě od svých známých nebo rodiny, kdyby to bylo pořeba, to bych neváhala ani minutu. Nad adopcí bych uvažovala pokud bych neměla vlastní dítě, teď už tu potřebu nemám. Ač syna nadevše miluji, dost těžce jsem si k němu v prvních týdnech hledala cestu, i když je to moje biologické dítě.