jsem hypochondr a strašpytel..

Otázku položila: Anonymní uživatelka #409330 7.6.2019 2:24

ahoj.. je mi skoro 14. a mám takový problém. strašně se o sebe bojím. o ostatní méně. stavím se často na první místo. často chci pro jistotu chodit k doktorce když se mi něco nezdá a mám strach když se něco někomu děje že se mi to stane taky.. i když to třeba není nakažlivé.. nebo i když je to jen postava z filmu.
např. vážím 47 kg, i když se tedy často cpu vším možným. bolí mě někdy nebo spíš píchá nějaké místo. hrudník, tam kde jsou žíly na zápěstí atd. a mám strach že můžu dostat infarkt.
nebo podobné.. často se ptám lidi jestli můžu mít tohle.. a tamto.. musí to být otravné mě poslouchat..
nevíte proč se o sebe tak bojím? jak se toho nesmyslného strachu zbavit? bojím se úplných blbosti i toho že jsem těhotná... i když jsem panna... blbosti! samy blbosti! bojím se že moc ztloustnu.. vzápětí se ale začne mluvit o pohyblivých ledvinách a zase mám pocit že strašně hubnu... mluví se v biologii o částech těla a jejich onemocnění a najednou mám všechny příznaky... pomoc prosím...
(jestli s tím vším nějak souvisí věci co se mi staly ... tak ... moji rodiče se rozvedli.. a "někdo" mě vydíral, ve školce mě vyrazovali a na základce šikanovali, umřelo mi morčátko na kterým jsem byla závislá.. a každou věc strašně nesu.. i trapasy.. navíc jsem vyřazována pořád.. asi protože jsem naprosto jiná.. -to sice říká každý puberťák.. ale nevím jestli je normální že za den nachytate milion "jsi divná" nebo "jsi jiná" a nechápavě výrazy.. každý mi říká.. že jsem odlišná.. rodina vrstevníci.. všichni.. ) nechápu jak to může souviset.. ale napsala jsem to.
budu ráda za jakoukoliv radu..

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • WojKa7.6.2019 6:02

    Jestli je to opravdu všechno tak, jak píšeš, už by nebylo asi od věci navštívit odborníka, jinak se z toho brzy zblázníš Ty nebo Tvoje okolí.
    Já byla jiná celý život, celé dospívání a vím, že je to těžké. Okolí mě nikdy moc nechápalo, ale to co tu popisuješ mi přijde trochu jako extrém. Nevím, kolik Ti je let, třeba se to časem spraví, zlepší. Pokud Ti přijde, že si se svým 'stavem' sama neporadíš, najdi si psychologa. Popovídáš si s ním a poslechneš si názor nezaujatého člověka.;-)

  • Tady ti asi moc neporadíme. Já jsem tedy taky lehkej hypochondr, ale už jsem se s tím nějak naučila žít a není to tak hrozné. Stačí zaměstnat mozek něčím jiným, ape chápu. Málokdy to jde. Zkus dojít za mamkou a taťkou ať tě vezmou k psychologovi, ten ti pomůže najít příčinu a pomůže ti. Není za co se stydět. Držím palce :-)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 149 otázek, kterým se dostalo 271 328 odpovědí a 409 599 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist