drahý dárky
možná vám to bude někomu připadat divný. jsem vychovaná tak, že když dostanu nějakej dárek, měla bych dát tomu druhýmu dárek podobný hodnoty. naši to tak dělali u svých rodičů, u všech v okolí. jenže nemáme moc peněz a rodiče nám dávají 5tis. k vánocům plus dárky pro děti plus ještě nějakej dárek k penězům nám. druzí rodiče totéž, jen těch peněz je míň protože nemají takový možnosti. navíc chcou pak vědět co jsme si za ty peníze koupili. jenže my nemáme peníze abychom jim dávali tak velký dary a mě to vadí, mamka si nás chce penězma koupit, koupit si lásku ale mě je to proti srsti. nemáte někdo jakoukoliv radu, jak rodiče přesvědčit aby nám dávali menší dárky? podle mě stačí mezi dospělýma si dát třeba hrnek, svíčku, prostě drobnost. stejně si můžou koupit co chcou/potřebují, pak se těžko vymýšlí dárky a ty velký jsou pro nás nemyslitelný. už jsme zkoušeli se s něma na to domluvit, souhlasili ale pod stromečkem to vypadalo znova stejně a že jsme z toho byli naštvaní jejich názor stejně nezměnilo. chtěla jsem to pod stromečkem nechat ale manžel to psychicky nezvládl udělat takovou ostudu takže jsme si to vezli domů. já nechci tak velký dárky, vadí mi to přijímat něco co nemůžu "vrátit" jiným dárkem pro ně. nemáte někdo nápad jak to změnit?všem děkuju
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
8.12.2014 10:43
já už po letech dospěla k tomu, že dárky beru jakékoliv, vždy za ně poděkuji a myslím si svoje, co se mi nehodí, toho za časem zbavím. Rodičům dávám dárky vyloženě spotřební (kosmetika, balíček lepších delikates atd.) nebo pokud si něco řeknou, dostanou to. Neutratím za dárky až tak moc, ale i tak to finančně pocítím. Na finančním příspěvku od rodiny bych neviděla nic divného a nebrala bych si to osobně, já k narozeninám dostala příspěvek na záclony a garnýže do nového bytu (už mi na ně nezbylo) a byla jsem ráda. K vánocům se mi rodina složí na dálniční známku a taky budu spokojená. Neberu to tak, že je to něco za něco, já dávám dárky takové, na které mám finance a radost udělají, předpokládám, že to tak dělají i ostatní a i za finančním darem hned není nutné vidět nějakou vynucenou poslušnost a oddanost. Neměl bych ani problém říct, na co peníze padly, docela i chápu, že to chtějí vědět. Nedávno jsem dostala nějaké peníze na dárek pro syna od babi a dědy a jelikož už toho mám pro syna dost, tak jsem prarodičům nějaké dárky pustila, já dám synkovi jen nějakou drobnost a peníze jdou do pokladničky (v létě bude potřebovat nové kolo). I takto se dá.
-
8.12.2014 9:37U nás dost podobné.. Já sem se to snažila nadhodit, že dokud nebudeme mít s manželem děti, že vánoce tzv. zrušíme.. Moji rodiče mi řekli, když na to nemáš tak to nekupuj a my koupíme podle svých možností.. Tchánovci sou taky od nás úplně jiná liga.. Maj na účtech peněz, že by to dalo na menší byt v menším městě.. A od nich vždycky dostanem darů.. Já se rozčiluju, páč manželovi říkám, že letos každýmu do 500 a konec.. A jak to dopadlo? čekáme prcka, takže se tchánovci rozhodli, nám plno věcí proplatit nebo koupit.. Takže od nich to i s manželovým bratrem budou vánoce nejmíň za 7000.. My sme teda opět zašli do obchodu, takže sme za ně utratili nejmíň 3500.. A to sou částky co sem nechtěla prostě
Problém je ale u našich.. Sice sou 3 v jednom domě, ale bratr neudrží korunu, otec na částečně invalidním důchodě teď přišel o práci a máti, která to nemůže táhnout sama.. A od nich to vypadá, že ani nejsou schopní koupit nám blbej balíček kosmetiky.. Ten nepoměr mě štve, s manželem se často hádáme.. Jako já nejsem zrovna člověk co by mohl poradit, jen sem chtěla říct, že nejsi sama co něco takovýho musí řešit.. Je mi taky blbý, když máme hluboko do kapsy, dostávat drahý dary a sami dat sotva poloviční hodnotu, nebo naopak nedostat nic, když aspoň tu malou blbost ti naši můžou koupit.. -
8.12.2014 14:43Řekla bych jí, že toleruji dárky do určité hodnoty. Vysvětlila bych jí, že jinak se cítím špatně a proto nebudu takové dárky přijímat. A opravdu bych si za tím stála. Jakmile dostanu hodnotný dar, zahlásím, že to opravdu nemohu přijmout (připomenu, že jsme se o tom bavily) a nechám jí ho tam ležet. Pak si to třeba rozmyslí, až se jí to tam začne kupit.
