Zhrzená bejvalka

Otázku položila: Anonymní uživatelka #110602 28.10.2013 14:15

Ahoj holky,předem se omlouvám za délku příspěvku, takže čtěte jen ten, kdo se do toho začetet:-)
Tak tou zhrzenou bejvalkou jsem teď pro změnu já... Před cca půl rokem jsem skončila vztah s přítelem po čtyřech letech. No vlastně jsme ho tak nějak ukončili oba, protože nám to nějak přestalo fungovat a za sebe vím, že v tom mám hodně prsty, protože jsem se ke konci už ani moc nesnažila o to, aby fungoval. Byla jsem přesycená jednoho partnera a jednoho dlouholetého vztahu a potřebovala jsem změnu, a tak jsem jsme tu změnu provedli a rozešli se. Teď jsem upřímná a píšu, jak to bylo, takže si lehce sypu popel na hlavu, protože vím, že jsem se několikrát vědomě chovala tak, abych působila protivně. Moje vina.
Každopádně jsem si nedlouho po rozchodu našla nového kamaráda, se kterým jsme podnikali super výlety, super změna, pořád se něco dělo/děje, on se do mě zamiloval (aspoň to tvrdí) a chce abychom spolu bydleli, děti atd. Já ho mám taky hodně moc ráda, ale nevím, jestli ho miluju, protože si pořád sama v sobě říkám, abych se nikomu neotevírala, že to pak akorát bolí.
No a k věci, prostě si myslím, že častěji než je "normální" myslím na svého bývalého. Bude to teď znít pitomě, ale koukám na FB na jeho profil, kde všude byl, s kým se stýká. Nesleduju ho, to v žádném případě, jen na něj...žárlím. Už není na co já vím, ale já si prostě občas a čímdál častěji vzpomínám na něj, jaké to bylo s ním fajn (nynější chlap je ale taky naprosto v pohodě!Je sice úplně jiný, co se zájmů týče než můj ex, ale myslím, že je to zásadový čestný chlap).
S ex jsme si občas během toho půlroku po rozchodu napsali na FB,jak se máme, co nového a tak, ale naposled, co jsme si tak decentně psali, tak v půlce hovoru už neodepsal, tak jsem si myslela, že mě má už asi v paži a odepisuje jen ze slušnosti. Což je teda asi pravda, protože jsem se dnes zas shodou náhody podívala na fb a tam jsou fotky z nějaké akce, jak se vine k nějaké jeho zřejmě nové ženě. Abych řekla pravdu, je mi z toho dost ouzko a smutno. Vím, že mi do toho už nic není, ale přesto je mi z toho hrozně smutno. Taky vím, že já přece mám taky chlapa a žiju už jiný život (nebo se to tak ostatním aspoň zdá), ale tohle mě fakt dostalo. tak tu sedím, piju kafe a čumím do zdi a přemýšlím. Vím, že se to už nevrátí, a navíc ani nevím, jestli bych chtěla. Jsem tak zmatená, jak snad ještě nikdy po rozchodu, navíc je to už tak dlouho a já ho pořád řeším..Proč?:-/ Protože ho pořád svým způsobem miluju? Protože jsem majetnická potvora, které někdo odvádí, co bylo "její"? Nechápu to, nikdy jsem rozchod takhle neřešila. Vždycky jsem si logicky vysvětlila, proč to skončilo a bylo to jasné. Teď mě možná hryže moje svědomí, že jsem ten konec zapříčinila z velké míry já, že to nakonec klapat a fungovat mohlo. Tohle mi asi připadá jako nejmožnější příčina toho, že mě to furt mrzí. Dokonce už jsem přemýšlela i nad tím, že kdyby mi bývalý zavolal a pozval mě někam nebo mi nabídl, abychom to zkusili znovu, že bych do toho šla. No jo, jenomže to se nestane, protože teď je zakoukaný do nové, takže je vše super a úžasné, jako na každém počátku vztahu.
Vypadá to, že bych sama chtěla všechno a druzí aby neměli nic, to není pravda, já mu přeju, aby byl š´tastný, i když to zřejmě nebude se mnou, jen mě to prostě mrzí a bolí u srdce, když takhle vidím chlapa, se kterým jsem strávila čtyři roky života s jinou. Je to divný pocit:-(
Taky bych nechtěla být sprostá vůči nynějšímu chlapovi, se kterým spolu jsme, mám ho moc ráda, chová se ke mně skvěle. Neříkala jsem mu, že se mi stýská po bývalém, ale myslím, že to chápe nebo by to pochopil, protože si sám něčím podobným prošel. Jen mu nechci ublížit, je mi s ním dobře a i když nás dělí zatím hodně velká vzdálenost, tak nám to třeba dopadne dobře.

Pokud jste někdo dočetli až do konce, tak budu ráda za případné připomínky a rady, jak zacelit tu díru po bývalém příteli, když mě hryže svědomí, že jsem konec velkou částí zapříčinila já.
A pokud žádnou radu mít nebudete, tak se aspoň poučte z chyb druhých..nezahazujte vztah, který trvá už dlouho, ale svým způsobem funguje,jen se zdá, že je vyčerpaný za nějakou novinku... Nestojí to pak za to a hlavně to nejde vrátit zpátky :-((

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • venysek28.10.2013 15:23

    To je dnesni doba socialnich siti a dostupnosti. Kdysi se dva rozesli a pokud sami opravdu nechteli, uz o sobe nemuseli slyset. Proste co oci nevidi, to srdce neboli. A to vis, ze ti ten clovek nebude po 4 letech vztahu jedno, ale pokud se nechces zblaznit a prijit o to dobry, co mas ted, protoze to spatny ze vztahu s nim uz otupilo (i kdyz si tu sypes popel na hlavu, chyba je vzdy na obou stranach), zak si ho mozna i vymaz z pratel nebo zablokuj aspon do ty doby, nez si budes schopna rict v klidu "hm, ma novou zenskou". A nesnaz se o kontakt s nim.

  • Může to mít mnoho důvodů,...třeba běžná lidská "vys*anost" chtít, co nemůžu mít a když to mám, tak už to nechci (nic ve zlém, taky se občas přistihnu, že něco chci jen proto, že to nemám, je to lidské :D).
    Nebo tě třeba štve, že se moc dlouho netrápil. Možná jsi čekala, že jsi pro něj byla důležitější a že se bude trápit déle a teď tě štve, že se z toho tak lehce vyhrabal.
    To jsou ty hlavní důvody, které mě napadly, samozřejmě může být pravda někde jinde. Možná ti chybí, i když sis myslela, že ti chybět nebude, protože přece jen jste na sebe byli zvyklí.

  • ono tě to přejde;-) je logický a naprosto normální že ti není jedno člověk se kterým jsi prakticky sdílela několik let svýho života.měli jste spoustu společnýho a to nejde jen tak zapomenout.hlavní je na něj nemyslet ve zlém ale sama píšeš že mu přeješ štěstí,tak mu ho přej dál a snaž se spíš vyhýbat možnostem kdy uvidíš jeho fotky s jinou ap. co oči nevidí na to se snáz zapomíná a ono to za dalšího půl roku bude lepší,budeš mít čím dál víc společnýho se svým nynějším chlapem a na toho bývalýho si jen občas vzpomeneš v dobrým. chce to čas.možná jsi zapomněla po vašem rozchodu si projít tím smutným obdobím a tak na Tebe trošku dolehlo teď

  • No tohle je věc, které se bojím... rozešla jsem se (on se rozešel se mnou) po víc jak 2 letech s přítelem a zatím jsem měla takové štěstí, že jsem ho nepotkala. Ale děsím se okamžiku, kdy ho potkám, že se totálně rozbulím a všechno se mi vrátí. Ale ještě víc se děsím toho, až si najde novou přítelkyni a já je uvidím spolu. I když vím, že se to jistě stane. Nejradši bych o tom nevěděla, protože opravdu co oči nevidí, to srdce nebolí. Proto jsem si ho taky smazala z facebooku, tobě to taky doporučuju. Přeruš s ním kontakt, zapomeň na něj a přestaň se chovat jako nespokojená rybářka. Člověk chce vždycky to, co nemá. Potřebuješ si ujasnit, jestli nového chlapa miluješ. Protože jestli ne, asi ten vztah nemá cenu, když budeš pořád myslet na někoho jiného. Tohle mi k němu nepřijde fér. Možná jsi prostě jen tak nějak smutná, že si celou dobu měla taková zadní vrátka (nikoho neměl, tak bychom se k sobě mohli vrátit) a teď se ta vrátka zavřela. Těžko říct. Já si právě kvůli takovým situacím teďkom nového chlapa nehledám, abych se napřed uzdravila z tohoto rozchodu a mohla jít do vztahu s čistým štítem. :-) No, asi jsem moc neporadila. Snad to ke zdaru vyřešíš.

  • A co třeba si s ním dát schůzku a promluvit si? Jak to tehdy bylo a co vás k tomu vedlo? Mně se takhle jednou podařilo utvrdit se v tom, že jsem udělala s bývalým dobře a že můžu být ráda co mám dnes doma :-) Snad jsem to popsala srozumitelně

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 220 otázek, kterým se dostalo 271 568 odpovědí a 409 746 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist