Závislost na psaní
Ahoj, mám takový problém.. každý den mi psal kamarád.. no je to blbeček s prominutim a vždycky mi zkazil něčím náladu, tak jsem to dneska ukončila.. ale zjistila jsem že to asi nevydržim si s nim nepsat, i když mě to štvalo, tak jsem na tom závislá.. :/
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.5.2017 10:18Já jsem to zase měla tak, že s mým bývalým klukem jsem si psali fakt neustále, když jsme zrovna spolu nebyli. A když jsme se rozešli, tak najednou mi to strašně chybělo to psaní (i ten vztah, ale to je věc jiná). Každopádně, pokud tě to štvalo, zkus si na to najít někoho jiného, mně to pomohlo.
-
14.5.2017 13:15
Já jsem měla nejlepšího kámoše. Potkali jsme se minulý rok poslední den ve škole, v červnu. Začali jsme si hodně psát, pravděpodobně ke mě začal i něco cítit, ale nikdy to nepřiznal. Byli jsme spolu asi 2x venku, pošťuchovali jsme se, chtěl mě držet za ruku, dokonce mě zvedl do náruče a chvíli mě nosil, pak jsem mu řekla ať mě dá dolů a on se mě zeptal, jestli může něco zkusit... Chtěl zkusit jak líbám. To jsem mu samozřejmě nedovolila, měla jsem opravdu hodně ráda, ale měla jsem a pořád mám přítele, kterýho miluju.
Chat byl docela zvrhlej, říkali jsme si navzájem broučku, ale já jsem v něm měla jenom kámoše. Jednou jsme se líbali, hodně toho lituju. Sice jsem to nemohla dostat z hlavy nějakou dobu, ale nakonec jsem to nechala být, příteli jsem to neřekla, nic to pro mě neznamenalo. Pak se mi začal vyhýbat. Řekla jsem si, že mi to za to nestojí. Přestala jsem mu psát. Bylo to opravdu těžký, chyběl mi. Nakonec jsem si našla jinýho kámoše, se kterým si často píšu a už jsem si zvykla, že s tamtím nepíšu. Prostě mu zkus psát míň, později třeba vůbec a najdi si jiný kámoše Mě to pomohlo a mám klid. Byl to taky docela blbec.
