Zamilovaná do staršího
Dobré ráno holky, potřebuju vykecat. Jsem dva roky vdaná, řekla bych, že mám hodného, vcelku rozumného
stejně starého muže (29let), který má svoje mouchy jako mám i já a každý jiný.
Jenže..já prožila před 5lety roční románek s o 23let starším chlapíkem, do kterýho jsem byla totálně zblázněná!..on do mě taky a dělal vše proto, abych se k němu přestěhovala atd. Jenže já to ukončila z důvodu docela velký dálky, z obav, co na to okolí atd..byla jsem "mladá" a spousta věcí pro mě tehdy byla..jak to říct..nepřekonatelná, jenže časy se mění, žejo a věci, který jsou před rokem nedosažitelný najednou jdou v pohodě, známe, že)
No..zůstali jsme dobrými přáteli, občas si napíšeme, zavoláme, jak se kdo má. Jedinej velikej problém je ten, že to mezi náma i po těch 5! letech neustále jiskří jak blázen. Vídáme se občas, s manželem jedeme tam k nim třeba na pár dní na dovču, on zase se společnými našimi přáteli dorazí k nám na pár dnů. Manžel je bere jako dobré přátele, nic netuší a my jsme s tím chlápkem ze sebe totálně vždycky hotoví a rozdejcháváme to tejden...Manžovi určitě nechci ublížit, je hodný, ale občas se neshodnem, protože já jsem akčnější a manže línější typ a ten chlápek mi prostě od samýho začátku šíleně imponuje názory, životním stylem (hoodně aktivní a spojenej s přírodou), no prostě jsme si neskutečně rozuměli..rozumíme..
Tak trošku se teď trápím, protože srdce by teď chtělo zas něco úplně jiného, chci jen vědět váš názor, jestli někdo něco podobnýho zažil a přežil a s jakými dopady nebo jsem jediná svýho druhu 
chjo
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.9.2017 8:32
Asi bych přerušila kontakt s dotyčným, nebo jej aspoň omezila na minimum. Je to možná kruté, ale jednoho muže už máš. Dost možná, že kdybys teď začala žít s tím pánem, tak by ti časem taky určitý věci na něm vadily, taky bys viděla mouchy a rozbijet kvůli tomu manželství... Já vím, je to těžké, přitažlivost je potvora, ale už proto bych se s ním takhle nevídala...
-
12.9.2017 13:23A máte s manželem děti? to by bylo pro mě zásadní kriterium pro další rozhodování..i s ohledem na to, pokud děti nemáš, tak aby jednou ti pán neřekl, že on už děti nechce...přecejen je mu o dost víc..abys neskončila bez chlapa i bez dětí...
Jinak asi by pomohlo se s pánem nestýkat, osobně ani jinak. A nebo pokud ti to stojí za ten risk, tak to s pánem zkusit.. Ono to mezi vámi jiskří hlavně taková ta nenaplněná láska, očekávání atd., a to vždycky časem vyprchá. A to, že ti sedí jeho názory a styl, je sice hezké, ale znáš to jen zvenku, ve vztahu a v té každodennosti a rutině už to pak může vypadat jinak. A určitě i na něm najdeš věci, které tě budou štvát, jen teď to přes to jiskření nevnímáš. A spousta věcí se ukáže až po čase. -
12.9.2017 7:23
Ahoj, zažila jsem něco "podobného". Před manželem jsem byla 3 roky se starším, taky o cca 20 let. A jak říkáš, dlouho mi trvalo, než jsem ho pustila z hlavy, byl "láskou mého života". Já mám výhodu v tom, že se nevidame - teda prijel na důležitou událost mého života, já přijela omrknout fotky jeho čerstvě narozené dcery...o proběhlo pár telefonů. Myslím, že kdybychom byli nezadani nebo poblíž sebe, asi bychom do toho spadli znova. Tuším, že pro oba to bylo tehda velké...
Co poradit - já nevím, musíte se opravdu vidat?
A vy s manzelem mate deti? A ten pan? Jestli to stoji za to rozbijet pripadne rodiny...
Ja si rekla, ze ac jsem s mym ex zažila neskutecne veci, naucil me "vse" atd atd...nestojim o riskovani s manželstvím.. A to muj chlap ma taky mouchy, nekdy primo masarky
Ale vybraly jsme si obe sve muze a s nimi mame "bojovat" a byt -
12.9.2017 10:30
Já to asi vidím trochu jinak no... pokud tě to tak nehorázně táhne za jiným, nejen fyzicky ale i z ohledu názorů na život a životního stylu. Šla bych do něj. Proboha to, že si jednou někoho vezmeš neznamená že nemůžeš udělat chybu. A žít kvůli tomu nenaplněný život? To bych nechtěla. Raději deset let naplno s mužem svého života než třicet let s někým, s kým jsem, protože je fajn a protože bych už měla.
