Vztahy - spolubydleni atak
Ahoj holky. Rada bych se zeptala na vaši osobni zkušenosti - kdy a proč jste se rozhodli ke spolubydleni s pritelem, popr. svatbe a mimi? Pritel by rad vyhledove nejlepe vse 
a ja jsem stale nejak nerozhodna Hl. problem vidim asi v tom, ze mam praci v jinem meste a chtela bych ziskat nejakou praxi (nedavno jsem skoncila vejsku), praci ve stejnem meste jako pritel momentalne asi tezko sezenu. S mimi taky zatim nevim - nerada bych na priteli byla financne zavisla, i kdyz on se me snazi presvedcit, ze to neni problem, ze bychom to zvladli. Pritel rika, ze by sel treba na rodicovskou, pokud bych chtela pracovat, popr. by se prestehoval za mnou a prodal dum, co mezitim postavil, ale me zas prijde sileny jej k necemu takovymu nutit. Tak nevim, co vy na to? Nebo jak jste to mely / mate vy? Dik za postřehy a hezky den všem
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
22.11.2010 20:20
z osobní zkušenosti bych ti poradila, abys zkusila s přítelem nějakou dobu bydlet (klidně i někde v podnájmu), ono to může být už samo o sobě hodně náročné než se sžijete. S mimčem bych nespěchala.
-
22.11.2010 20:49My jsme spolu začali bydlet po čtyřletém vztahu a pár měsíců poté jsme začali pracovat na miminku. Počali jsme však až po dvou letech a tak se malý narodil, když jsme spolu byli sedm let. Brali jsme se, když jsem byla těhotná. Ale chtěli jsme se vzít i tak, jen jsme museli termín maličko posunout, abych se ještě vešla do šatů
-
22.11.2010 20:59jedno ti povím.. pokud by chlap prodal dům, který si postavil a šel by za tebou.. tak je to sakra láska... a já jsem vubec nad tím nepřemýšlela.. prostě jsem s ním chtěla být a byla jsem štastná.. ale určitě si můžeš koupit auto a do práce dojíždět... a bydlet s ním..
-
22.11.2010 21:12My spolu začali bydlet po třech měsících známosti, vzali se po sedmi letech známosti, mimčo měli po skoro 8,5 letech a nyní kroutíme 11 rok, máme dva lumpíky. Asi bych s ním zkusila žít, ale je to tak radikální změna a člověk vidí, co neviděl, že s mimčem i svatbou bych počkala až podle toho, jak to bude klapat...
-
23.11.2010 8:54neporadim ti, jen napisu jak to mam ja (totiz dost podobna situace)
u nas to nak spontanne vyplynulo, chtela sem s nim byt a tak ackoli take pracuji v jinem meste (a tam sem byla po podnajmech a pritel ma naopak byt) tak ted uz pres rok pendluju kazdej den sem a tam (plzen-praha). i kdyz je to vopruz tak me to za to stoji a mam nekolik znamejch co to maj podobne...
ted se nam konecne zadarilo mimco a nebojim se, ze na nem budu fin. zavisla, ale urcite zazemi u nej ocekavam
