Vztah na dálku
Krásný večer,
s přítelem jsme spolu už téměř rok, dělí nás od sebe přes 300km, přesto jsme se snažili vidět každý víkend. Většinou na střídačku, jenže nastali momenty, kdy jsme na sebe neměli čas přes víkend a tak jsme se neviděli 14 dní, 3 týdny, maximálně ten měsíc. Teď díky opatření se patrně taky neuvidíme delší dobu.
Přítel je skvělý člověk, skvěle si rozumíme a mám pocit, že jsme se zkrátka našli. Už si neumím představit život bez něj... Co mě ale trápí je, že když jsme spolu, tak je vše skvělé, jsem neskutečně šťastná, ale když jeden z nás odjede, po pár dnech už začínám být k němu nepříjemná. Je to jako kdybych si najednou odvyknula a zase se vracela do dob, kdy jsem byla jen sama, měla čas na vše, co jen chci... ve zprávách jsem na něj hodná, ale telefonáty mi dělají problém, jsem zkratka nepříjemná a neumím si vysvětlit, proč to tak mám. Jakmile se ale zase vidíme, úplně se vše přetočí a já vím, že bez něj už nechci být...
Já ani nevím, zda mi na to někdo něco napíše, ale možná jsem to musela alespoň tady napsat, protože i přestože si říkáme vše a máme skvělou důvěru, to je věc, ze které mám poprvé fakt strach
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
5.3.2021 6:20A není to třeba proto, že podvědomě cítíš vztek, že je tak daleko a místo obejmutí a pohlazení si s tebou jen volá? Já bych na vztah na dálku neměla, jak to plánujete do budoucna? Máte nějaký časový bod, kdy se plánujete sestěhovat a začít spolu "konečně" chodit/žít? Takhle to přeci nejde do nekonečna. Taky by mi hrozně chyběl intimní kontakt
-
5.3.2021 3:13Já mám manžela kamionaka. Někdy zvládá jezdit domu každý víkend, někdy je pryč i 3 týdny. Poznala jsem ho v době, kdy už jezdil, jsme spolu 8 let. Částečně to vidím jako výhodu, ze se nevidíme každý den, mám čas na své zájmy a práci, kterou mám dost náročnou. Někdy mi to ale vadí a brala bych ho každý den doma. Já bych mu řekla, co vás trápí, někdy je lepší se vypovídat, pak jsou si k sobě lidi blíž. Já se někdy taky klidim z cesty, manžel je občas náladový a poznám, ze na mě nemá náladu na volání, tak se klidim z cesty a jsme domluveny, ze sám zavolá až bude chtít. Takhle to funguje v pohodě. Musím říct, ze za těch 8 let jsme spolu neměly konflikt ani výměnu názoru.
-
6.3.2021 21:04Myslím si, že je člověk podvědomě naštvaný, že toho druhého nemá u sebe, viděla jsem to takto u kamarádky (akorát naopak), která měla vztah na dálku a básnila o přítelovi, když jsou spolu, jak je super, pozorný, milý, prostě vše skvělé, ale jak jeli každý domů, tak na ní byl hnusný přes mobil, asi tam u něj jela i silná žárlivost....no už spolu nejsou, a je pravda, že takto to nelze praktikovat věčně, pokud je to možné a opravdu v tom oba vidíte budoucnost, tak bych uvažovala o sestěhování
a doporučuji nevymýšlet bydlení někde na půli cesty, ale prostě buď se nastěhovat k tobě nebo k němu, jeden prostě kompromis udělat musí, ale je to pak lepší, že to tam alespoň jeden zná, má tam kamarády, se kterými tě seznámí atd....
