Vypovídání se - mám ráda oba dva

(Jestli to na tento server nepatří, chápu)
Jsou tu dva kluci, spis chlapi. Mne je 22.
Prvnímu (aktuálnímu) je 31 let, má stabilní práci. Bydlí s partou (též pracující). Asi tři měsíce spolu chodíme. Zájem je oboustranný, bez uhánění od jedné ze stran. Vídáme se tak 2-3x týdně, když se nevidíme, tak jsme v kontaktu tak jednou za dva/tři dny, prostě si nevoláme každej večer před spaním když to řeknu nadneseně. Nevím zatím o co mu jde, jestli o něco vážnějšího z jeho strany nebo prostě jenom sex. Máme stejné zájmy, ne všechny teda. Když spolu jsme dobře se bavíme, je sranda, ale dokážeme se bavit i vážně. Spor menších rozměrů už taky byl, nic zásadního. Je pozorný, chová se strašně pěkně, je tu „pro mě“. Spíme spolu. Vypadá, že to má v hlavě srovnaný, že je rozumnej. Ovšem vadí mi u něj jediná věc, a to je jeho pubertální zábava. Na bytě pořádají oslavy narozenin s kámošema i kámoškama, silvestr apod. Když mi to asi dvakrát popisoval, tak se ve mně vařila krev. Něco ve stylu (dle jeho slov) „někdo se opije, někdo se svlíkne, někdo se popere, něco se třeba i rozbije, tulíme se vzájemně, prostě zamrzlá puberta“. A já si říkám co to sakra je? To si tam pořádají soukromý swingersparty jenom pro zvaný ve stylu každej s každým nebo co? K tomu ještě dodal „hrajeme geje no, děláme show, ale já na těch akcích spíš jen fotím“. Tak to je zvrhlej tímto směrem – každej tam oblejzá každýho a pak si to ještě prohlížej na fotkách nebo je to jen zábava dnešní doby?
(Info: není věřící, ale do kostela mu nedělalo problém se mnou na mši jít, akceptuje to. Co se dlouhodobějšího vztahu týče, tak nevím jestli by třeba nepodvedl, nebo ženskou se třema dětma dokázal opustit. Na to ho znám krátko). Když se máme sejít, tak skoro nemůžu dospat.

Druhýmu (status kamarád) je 27 let, má též práci. Máme stejný zájmy, stejný rodinný zázemí. Oba jsme věřící, ale takoví „modernější“. Nevím jaký to je z jeho strany se mnou. Známe se asi 3 roky. Prvně učaroval on mně, ale měl holku. O půl roku později se snažil on o mě, ale já byla uražená a dotčená. Nechali jsme to v přátelský linii. Od tý doby (asi ty tři roky) nikoho, s kým by fakt „chodil“ neměl, nějaký seznamování asi určitě bylo. Já další dva roky po tom, co se toto odehrávalo, nebyla schopná s nikým chodit, pořád, ale fakt pořád jsem na něj myslela. Teď jsem teda zvládla navázat vztah, on o tom ale neví. Když jsme byli naposled na kafi (občas se sejdeme, jsme ze stejných končin), tak byla vhodná chvíle na to říct, že s tamtím vlastně chodím. No a já ho zapřela, řekla jsem „jeden kamarád“. Minulý léto mě zval na týden s kámošema pod stan, ale byla jsem v zahraničí, pak mi i čas od času zavolá. A teď mě pozval s jejich partou, kde asi 3 lidi lehce znám, na týden na hory. Řekla jsem, že uvidím jak budu mít hotový zkoušky, že dám zavčas vědět. Strašně mě to na ty hory táhne. Možná i trošku proto, že můj nynější kluk mi řekněme suše oznámil, že v půlce února jednou s partou do Alp. A tento mě zve kam může. Na brusle, na sporty a tak.. Co se vztahu týče, tak z něj cítím, že by nepodvedl/neopustil (kostel apod.), je věrnej, to vím. Co mi na něm vadí, že je nerozhodnej, strašně mu trvá, než se pro něco rozhodne. Nebylo mezi náma nic, ani pusa. Když ho náhodou potkám, srdce mi poposkočí.

Mám ráda oba, nevím jestli některýho víc. Když s mým nynějším spím, tak mi hlavou sem tam probleskne myšlenka na druhýho. Když jsem na kafi s druhým, mám pocit, že skoro podvádím prvního. V reálu to nehraju na obě strany, to jenom vnitřně se to ve mně pere. Chci to nějak rozseknout, nemůžu se rozhoupat.