Vymknutý kotník
Přeji krásný den, kvůli své nešikovnosti jsem si v autobusu vymkla kotník a to ještě tak, že jsem spadla a podjela mi noha o schod. Byla to krutá bolest. Začala jsem kvůli tomu používat mechanický vozík. Na nohu mohu došlápnout, dokážu na ní stát, ale chodit mi nejde. Noha už mě vůbec nebolí. v nemocnici jsem dostala ortézu. 13 září jedu na kontrolu. Mám naději, že budu ještě někdy chodit a budu zdravá, jako jsem byla až do osudné události? (A teď jsem navíc zjistila, že se zdravou nohou mi prostě nejde udělat krok, možná je to jen strachem.)
Děkuji za odpovědi.
- 04.09.2016 19:25:30 - full.avl změnila kategorie otázky
Související články v encyklopedii
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
3.9.2016 13:06Vozík kvůli vymknutému kotníku?! O_o To snad ne...
Jestli sis neporanila páteř, tak proč bys nemohla chodit? I po daleko horších úrazech nohy lidé normálně chodí a třeba i sportují. -
3.9.2016 19:35
A s psychologem jsi to konzultovala? Nebudou ty potíže spíš psychosomatické než následky úrazu?
-
3.9.2016 18:37
Zkuste zacit chodit s berlemi, opirat se o ne a nedopadat na nohu plnou vahou hned, ale den ode dne vic zatezovat.. mela jsem kotnik vymknuty i zlomeny a jedine co se da po uzdraveni delat je chodit a chodit i kdyz to boli, jinak by se to nerozhybalo nikdy..
-
3.9.2016 13:16Je to jen vymknutej kotnik. Co blbes?
-
4.9.2016 6:10
Na vozíku? Já mela zlomenou nohu, az ke stehni sádru a tak to bylo 3 měsíce. Já musela jenom ležet a ani o berlych jsem chodit nemohla. Naštěstí jsem byla dítě a mamka me přesunovala.. Ale k chození - po sundani sadry mi dali berle a já chodila p berlich, ale nechtěla jsem doslapovat na nohu. Doktro mi za to uz nadával, ze musím opět chodit. Ale desne jsem se bála a mela jsem pocit, ze to ani nejde a jít nemůže. Jednoho dne, kdyz nikdo nebyl doma, tak jsem šla ma zahradu, zavřela oči a odhodila jsem berle, světě div de a já začala chodit, jeste jsem enjakoi dobi kulhala,malé teď by nikdo neřekl, ze jsem nohu mela tak zlomenou, jen je někdy slabá a o dotyk me trochu bolí.. Takže neboj ono to půjde!!!
-
4.9.2016 10:03
Já si zlomila kotník a rozdrtila patní kost v bouřce. První rok po operaci jsem vůbec neměla chodit. Jenže taťka byl tak trochu zdravotník a tak nohu i přes pokyny lékaře začal zhruba po čtvrt roce rozvazovat ven z ortézy a pomaličku jsem rozhýbávala prsty i nožku. No a verdikt lékaře byl ten, že se hojím tak rychle, že nemusím čekat rok na vyndání šroubů a drátů, ale můžu to absolvovat už po půl roce. Půl roku jsem byla na vozíku a částečně o berlích. Vozík protože to bylo pro mamku i taťku rychlejší přeci jen už jsem nebyla úplné děcko a tím, že jsem jinak nemohla vůbec chodit a nesměla na nohu stoupnout nebo upadnout byly berle riziko. No takže ani nevíš jak jsem po půl roce na vozíku byla ráda, že jsem mohla vstát. A víš co byla motivace?? Když jsem se vzbudila po operaci a poprvé jsem viděla jak moje noha vypadá tak jsem se zhroutila a vypadalo to, že už nikdy nebudu na tu nohu chodit, pak trošku líp že budu jen pajdat. Po půl roce byla operace a já mohla znovu stoupat na nohu. Šlo to pomaličku, jako bych se znovu učila chodit. A svoje druhé "první krůčky" nikdy nezapomenu. A věř mi chodím úplně normálně. Občas na druhou nohu taky nemůžu ani stoupnout protože je unavená z toho, jak stále podvědomě ulehčuji té druhé. Byl to běh na dlouhou trať ale už znovu obléknu i lodičky. A to mi lékař na poslední prohlídce řekl, že to vypadalo, že ji budou muset pod kolenem uříznout. Teď mám obě nohy zdravé a jsem za to ráda. Občas se mi dělá při bouřce úzko, ale bojuju s tím. Psycholog dost pomohl. V počátcích jsem měla tak těžký stres po úrazu, že když byla bouřka jen jsem se třásla a plakala. Teď už i chodím venku sice jako hodně opatrně, ale zvládám. Takže zkus psychologa. Protože jestli tě noha NEBOLÍ tak jí nic není.
