Výchova bez víry
Mám strašně fajn tchýni, která je hodně věřící. My s manželem ale věřící nejsme a nechceme ve víře vychovávat ani naše děti. To ale tchýně nemůže zkousnout, při minulé návštěvě jsem na ni byla už opravdu dost protivná když se cítila uražená, že nechci aby děti chodily do náboženství. Jak věřícímu vysvětlit, aby respektoval naše rozhodnutí??
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.1.2017 9:38Asi bych to řešila tak, že to prostě necháte na dítěti - a tak bych jí to i řekla. Sami ho tím nijak krmit nebudete, ale když bude chtít jít s babičkou do kostela, tak proč ne? Koneckonců ne/vychovávat ho k tomu může kdo chce jak chce, nakonec je to vždycky individuální volba každého
Moje maminka je třeba katolička, já jsem něco jako pohan
Tak prostě potomka občas vezmu na nějaký rituál k rovnodennost/slunovratu atd., občas ať se klidně zajde podívat na mši. Ať si udělá názor sám -
29.1.2017 7:14
Osobně si myslím, že to tchýni nevysvetlis nijak. Nevím proč, ale hodně věřících chce být bez výhrad akceptováno a opak neakceptuje. A tchýně jsou v tom obzvlášť dobre. Já třeba věřící jsem a fandím vám. Proč si na něco hrát? Švagrová z věřící rodiny měla svatbu na úřadě, děti nepokrtila a děda ji to vyčítal pořád, ale holky měl rád a k nim se choval hezky, tak si to vždy poslechla, jak je hrozná a pak už byl klid
-
29.1.2017 7:17
Tchýně by měla respektovat vaše rozhodnutí. Vy jste rodiče a na vás je zda dítě k víře provedete. Pokud vám to nic neříká, neměla by na vás vyvíjet nátlak. Dite, až bude velké, bude mít samo možnost se rozhodnout k životu ve víře.
Bohužel je to stejný přístup jako když zakáže, aby dítěti dávala nějaké pamlsky, které si vy nepřejete, aby dítě mělo. Spousta babiček jde přes tento zákaz.
Moc sem tedy neporadila, ale bohužel některé lidi člověk nepredela. Pak už by byl leda nátlak, že k ní nebudete jezdit, pokud se bude chovat takto- nebude respektovat vaše rozhodnutí. -
29.1.2017 8:01
hlavne, coz je dulezite by toto mel s ni resit manzel a ne ty. ty jsi pro ni "cizi"... rekni manzelovi at ji to vysvetli..
-
29.1.2017 9:32
Obe moje babicky byly verici, jedna z nich silne. Mama a tata jsou pokrteni. Svatvu ale meli na urade a my jsme do kostela nikdy nechodili, pokrteni ja ani bratr nejsme. Jednou pry tatova mama, babicka, neco rekla. Tata ji tehdy rekl, ze je to jejich vec a ze uz to nebude resit. Od te doby byl klid. Myslim, ze manzel by mel mamince slusne a citlive, ale durazne vysvetlit, ze je to vase vec a hotovo.
-
29.1.2017 10:48je to vaše rozhodnutí, a takhle byste jí to společně s manželem měli prezentovat. Můžete říct, že na víru se mohou děti dát sami, až budou dospělé, budou mít svůj rozum a sami se rozhodnou, jestli je víra cesta, po které chtějí jít. Pro mě osobně by tohle bylo uplně nejlepší řešení obecně, prostě aby se každý rozhodnul sám až v době, kdy je schopen to rozhodnutí udělat. Ale tak to je čistě můj osobní postoj, mě právě na církvi vadí ta hrozná institucionalizace apod. Pokud se moje děti pro víru někdy rozhodnou, budu to respektovat, ale nebudu to rozhodnutí dělat za ně.
-
29.1.2017 14:03Myslím si,ze tchyni se nedá nic vysvětlit.Jednoduse bych se rozhodovala podle svého,a její připomínky bych ignorovala
-
30.1.2017 10:23
Ahoj jsem věřící (podle nevěřících dost silně
) a chápu tvou tchýni, že ji to mrzí. Ovšem podle mě to je skutečně vaše věc. Pokud jste oba dva nevěřící, tak děti ani ve víře vychovávat nemůžete. Problém by poněkud nastal, kdybyste měli svatbu v kostele a děti pokřtěné, tam totiž slibujete, že děti ve víře vychovávat budete. Samozřejmě odpovědnost, zda ten slib dodržíte je zas jen na vás.
Tchýni bych řekla, že víra je dar a že k víře nelze nutit. Bylo by lepší, kdyby se za vaši rodinu modlila, než zbytečně moralizovala.
Jinak nad výukou náboženství bych se zamyslela a úplně to neodvrhovala. Je to určitá forma vzdělání a dítěti to neublíží, pokud je vyučující kvalitní a zvládá brát odlišné názory. Podle mě bychom všichni měli mít nějaké základní vědomosti z křesťanství. Jednu dobu jsem provázela v kostele a často se lidé ptali třeba na to, co to jen ten kříž, kdo na něm visí a proč...(v samotné prohlídce tyto informace nebyli, byla zaměřená na historii a architekturu). A mnohým bylo trapně, že to nevědí a musí se ptát.
