Vodící kšandy pro děti
Ahoj! Používala některá z vás ty vodící kšandy pro děti aby vám neutikali? Malé je 13 měsíců, chodí pěkně , občas zakopne a spadne přemýšlela jsem o vodícich ksandach a pocitu jistoty že mi nikam neuteče . Měl někdo? Názory. Díky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
5.2.2018 7:27Dite se musi naucit padat. Tak to bohuzel je, i kdyz asi kazda mama by to svoje dite nejradeji ochranila pred vsemi bolistkami. Dite musi vedet, ze kdyz zakopne, muze spadnout, musi se naucit dat pred sebe ruce, atp. Jednou ty ksandy sundate, dite bude v tu dobu rychlesji a i kdyz bude stabilnejsi, padat bude taky a nebude to umet. VUzyuzij toho, ze je zima, dite je nabalene a afy tolik nebolÍ. V lete to pak bude horsi. A co se tyce toho, ze ti nekam nevlitne, je to to vlastne to same. Dite se to musi taky naucit. Kam se chodi, kam nechodi, proc ne, jak to resit, atd. Moje dcera byla nerizena strela, za ruku zacala chodit az tak ve 3 a to jak kdy. Holt jsem ji musela hlidat. Ted hlidam dva, dcera casto na kole, maly capka,..je to narocne, ale ksiry bych nedala. Brani v prirozenem vyvoji
-
5.2.2018 6:57Ahoj, já teda zkušenost nemám, ale osobne bych nad tím nikdy ani neuvazovala. Malá mi začala tapat v 11 měsících a dokud ještě neuměla vyloženě rychle běhat, tak jsem ju nechala tapkat samotnou, ale přesto jsem ji učila chodit za ruku. Za ruku chodí pořad, bude ji 8.. občas má moc energie a chce jít rychleji, ale už od malinka ví, ze se musí držet max par metru ode mě.. teď v “8” letech už jde třeba dal, a vždy počká před přechodem..
kamarádka má o půl roku staršího kluka a ten lítal jak střela - ovšem podle mě to bylo všechno jen o výchově. Protože když šel jen se mnou bez maminky na prochazku, tak mi sám strkal ruku a proste jsme si povídali a tak neměl tendence utíkat, a vzdy se vyřadili až na hřišti
-
5.2.2018 7:01připrav se na to, že se tady za to na tebe snese vlna kritiky, že vůbec nad něčím takovým přemýšlíš

já je pro prcka občas používala, ale ...
1) nelíbilo se mu to a dost se vztekal, že nemá volnost pohybu, ale na některých místech to jinak (bohužel) nešlo
2)bylo to dobrý, když padal, že sem ho za ty kšandy podržela a nedopadl až dolů, nebo sem ten pád mohla zbrzdit (pak si z toho dělal srandu a "padal" schválně, aby lítal jako letadlo)
3)měli sme je v kočárku jako kšíry a když sem ho vyndala ven, byl tam ten popruh na vodění
Výhodu to mělo, že když měl člověk kočár a tlačil kočár, že mu dítě nezdrhlo úplně někam jinam a dalo se lépe ohlídat, aby neskončilo v silnici. Pro mně to byl bonus navíc ke kšírám (nelíbily se mi poruhy v kočárku, které dítě nutí sedět na místě a nedovolí žádný pohyb a stejně se mi z nich dítě vyvléklo), který sem ale až tak moc nakonec nevyužívala, právě proto, že moje dítě je z těch, které neměly rády žádné omezování (a nechodilo ani za ruce-ruku)