Svědkyně a pozvání na svatbu
Ahoj holky, do svatby máme ještě daleko, ale já teď řeším dvě věci a ráda bych znala váš názor nebo radu.
Mám dvě nejlepší kamarádky, přičemž jedné jdu za svědka na svatbu a ona se pak po svatbě rozhodla přestěhovat se se svým mužem do zahraničí. Já jí teď se svatbou pomáhám, vybírala jsem s ní šaty, hlídám jí šaty, pořádám jí i loučení se svobodou apod. Jednoduše řečeno, jako svědkyně jsem tu jen pro ni a jsem za to ráda, jenže podobnou svědkyni bych chtěla taky, a to mi ona neposkytne, protože nebude v ČR. Z toho důvodu jsem se proto rozhodla mít na své svatbě za svědkyni svoji druhou kamarádku. Jenže nevím, jak to mám té první kamarádce říct, aby to pochopila a neurazila se. Co když automaticky předpokládá, že ona mi půjde taky za svědka, bude zklamaná a naruší to naše jinak skvělé vztahy? Jak byste to řešily vy?
Druhá věc se týká hostů. Moje spolužačka mě minulý rok pozvala na svoji svatbu, na kterou jsme ale nakonec nešli. Nicméně až ji budeme oznamovat zasnoubení, tak pak bude očekávat i pozvání na svatbu, jenže já ji zvát nechci, protože na svatbě chceme mít jen ty skutečně nejbližší. Nevíte, jak jí to oznámit? Nebo to mám radši zkousnout a ze slušnosti ji pozvat?
Vím, že řeším asi prkotiny, ale fakt mě to žere 
Všem moc děkuji za rady a názory! Trvalo to dlouho, ale nakonec jsem to kamarádce řekla a ona to naprosto pochopila a říkala, že by to přišlo blbé i jí přijet "jen" odsvědčit a pak zase odjet. Takže jste měly pravdu a mám o starost méně, uf! 
A to jsem se toho fakt bála 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
3.1.2013 17:42
K tem vecem se svedcenim to rekni prvni kamaradce tak jak to tady pises - ze budes potrebovat pomoct se zarizovanim a to ona nebude moct udelat kvuli zahranici. Rikas, ze se bojis aby to nenarusilo vase supr vztahy - pokud jsou supr, nenarusi je to.
A s tim druhym to takto vubec neprozivej. Kdyz nekdo chce malou svatbu, tak je to jeho mala svatba a hotovo. Moje sestrenice se nedavno vdavala a protoze je nas sestrenic moc, vsechny uz maji deti (3-4ks), ja jsem nejmladsi, deti ani vlastni rodinu nemam. Ale rekla, ze bez sestrenic, tak bez sestrenic. Pozvani dostali jen moji rodice (jako jeji strejda a teta) a to same z druhe strany (tez strejda, teta). A kdyz je clovek rozumnej, tak to pochopi, o to se vubec nestarej. -
3.1.2013 17:47Já si taky myslím, že co se svědčení týče, tak to pochopí, když se sama stěhuje a my jsme měli svatbu, na kterou jsme nepozvali nikoho, byť lidem z rodiny jsem na svatbách byla. Pár lidí mělo námitky, ale ve většině případů to pochopili. Hlavní je totiž pochopit, že svatba má být den pro vás, co se berete a ne pro ty ostatní. Tak to udělej, jak chceš a jak budeš ty spokojená, to je totož to jediný podstatný..
-
3.1.2013 17:54
Tvá kamarádka to určitě pochopí, proč sis vybrala tu druhou, aby ti šla za svědka. Mně šel za svědka kamarád. Je sice pravda, že poté vzájmné vztahy trochu ochably a už jsme nebyli tolik v kontaktu, ale minulý rok se ženil on. Dozvěděli jsme se to náhodou a tak se ho manžel ptal. Jediné co se dozvěděl bylo, že je to pravda. Nejen že nás na svatbu nepozval, nestáli jsme mu ani za to, aby nám poslal blbý oznámení, že se oženil, nebo nám to aspoň řekl. Kdybychom neměli společné známé, tak to možná tutlá do teď. A to neměl svatbu, kde by měli např. jen rodiče. Byli tam stovky hostů. Štvalo mne to hodně. Od té doby nemám ani potřebu s ním mluvit.
A co se týče tvé spolužačky, když jí tam nechceš, tak ji nezvi. Je to vaše svatba, tak si to udělejte po svém, ať si každý říká co chce. My měli malou svatbu. Na obřad přišlo asi 40 lidí, ale oslavu jsme nepořádali. Jen s rodiči a prarodiči jsme šli na oběd. Řada známých sice měla blbý řeči, ale my prostě nechtěli nic velkýho. Kdyby na nás netlačili manželovi rodiče, tak bychom se nejspíš vzali jen se svědky a všem ostatním to řekli až potom. -
3.1.2013 17:57Zašla bych si s ní na kávu a řekla jí to, co jsi napsala sem. Že by si chtěla od svědkyně na svatbě pomoct, tak jako ty jsi pomáhala jí, aby to nebylo všechno na tobě. Že to neočekáváš automaticky, ale bylo by to hezké. Pokud je rozumná, tak pochopí to, že ze zahraničí to nezvládne. A hosty si vyberte podle podle sebe, je to váš den. A s nějakým oznámením spolužačce bych si moc hlavu nelámala. Nechala bych natiskout oznámení, pozvání ke svatebnímu stolu a oznámení, že jste se vzali a rozeslala je podle vás dvou.
já zase řeším rozpůlení svědka - můj má super nejlepšího kamaráda a chtěli bychom ho za svědka oba -
3.1.2013 19:02
Budu stručna: o svedkyni si s kamaradkou promluv,rekni jí,že by si ji rada mela za svedkyni,ale ze vis,ze odjede tak ze ti to je lito,ze nebude ti moct za ni jit a proto to udelas tak a tak.Uvidíš,co ti k tomu rekne...
co se tyce koho si pozvat a nepozvat,tak je to vase vec,slusnost to je,kdyz ona pozvala vas,ale pokud vy mate svatbu za jinych podminek,musi to respektovat,kazdy si to dela po svem a ne ze neco ,,překousnes" je to vás velky DEN a ona by to tak mela chapat -
3.1.2013 20:28
Tak asi bych to řekla na rovinu, sedla bych si s ní ke kávě a v klidu bych ji řekla, že jsi ráda, že si zvolila tebe, ale tím, že tu nebude bys chtěla, aby Ti šel za svědka někdo jinej. Já svoji svatbu moc neprožívala, za svědka jsem si vybrala kamarádku, kterou mám moc ráda, i když bydlí v zahraničí, přijela asi 3 dny před svatbou, ale i tak jsem si 100%jistá, že jsem si vybrala správně a na druhou stranu nepředpokládám, že kdyby se vdávala ona, tak musím jít za svědka, třeba si vybere ségru nebo někoho jiného, určitě mě to neurazí, asi přepokládám, že bych na svatbu byla pozvaná, ale opravdu nebazíruji na tom, že bych měla být svědkyně jenom proto, že já si zvolila ji. ale když by mě o to požádala, tak bych byla ráda a ráda bych ji to odsvědčila, ale když ne, tak bych se na ní nezlobila a nikdy nelitovala toho, že jsem si zvolila ji. co se týče toho druhého, kdysi jsem se hodně kamarádila s jednou holčinou a byla jsem pozvaná na její svatbu (už to mezi náma nebylo takové a na její svatbě jsem se necítila vůbec dobře a litovala toho, že jsem se neomluvila) Pak už se naše cesty rozešli úplně a na svoji svatbu jsem ji prostě nepozvala. Nic jsem ji nevysvětlovala, prostě já jsem chtěla malou svatbu jenom s rodinou a nejblizšími přáteli. Nikdy jsem to neřešila, prostě časy, kdy jsme spolu kamarádili byly pryč a neměla jsem potřebu ji mít v tak důležitý den vedle sebe. Jestli se jí to dotklo neřeším. Jen se pozdravime, málokdy prohodíme nějaké to slovo, tak co.
