Spaní měsíčního miminka v postýlce
Nemáte nějakou zaručenou radu, jak naučit měsíční miminko spát v postýlce? V noci v postýlce krásně spí, protože jsem vedle něj, tak na mě může koukat, ale přes den je to horší. Možná za to můžu sama, protože když v postýlce začne řvát, tak si ho hned vemu k sobě a houpu ho v lehátku a on většinou usne, tak ho vemu a odnesu do postýlky, ale vydrží tam spinkat tak půl hodky a začne zase řvát a takhle je to pořád dokola. Říkam si, že tak malý miminko se zatim nemůže naučit spinkat všude jinde, jen ne v postýlce, ale asi jo.
Související články v encyklopedii
-
Připravujeme se na miminko
Výbavička
Do rodiny přibyde nový človíček. Co ale takové miminko všechno potřebuje? Nečekejte a včas se připravte, aby vašemu broučkovi nic nechybělo.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.9.2012 20:51ahojky mně takhle maličký nechtěl přes den v postýlce spinkat spinká v ní jen večer na jednu stranu je to dobře že to má spojené se spánkem na druhou stranu asi né.Já momentálně řeším problém aby mi 3m syn usnul sám :-/
-
25.9.2012 23:17
My přes den v postýlce nespinkáme, nikdy jsem ho tam nedáváala .Spinká v obýváku buď na podložce,nebo v lehátku. Postýlku máme na večer
-
26.9.2012 2:45
Tak malá mi od narození spí v obyváku, ale jen proto, že manžel dělá na šichty a když spal přes den, v postýlce být nemohla, ani jeden by se nevyspali. Takže spávala na gauči, na podložce, nebo v sedačce. Teď mi usíná na gauči buď sama, nebo ji hladím a usne. V noci spí v pohodě v postýlce, odnesu jí tam a jdu pryč. Usíná sama.
-
26.9.2012 19:28Ahoj, tak já mám ročního chlapečka, no a když byl malinkej, tak měl na noc postýlku a na den košík v obýváku, večer usínal v náručí a za řevu nebo u prsa. Přes den toho nikdy moc nenaspal (teď je to lepší) a dal tak půl hodiny v košíku, kdy jsem ho udrncala a odpolene už jen v kočárku. No večerní spaní jsem nakonec vyřešila na třech měsících, protože malej měl 6,5 kg a usínání trvalo dýl a dýl. takže jsem ho jeden večer po pomazlení šoupla do postýlky, zazpívala mu a pustila kolotoč, no nebylo to úplně jednoduché ale nakonec ani žádná tragédie, malej se naučil velmi rychle usínat sám a bylo to nakonec vysvobození pro oba. I když první den to bylo hrozný, druhý den už skoro dobrý. Pak už jsem věděla, že když večer brečí, že se něco děje. Přes den to bylo horší, radši jsem se ustrojila a letěla s kočárem ven, za každého počasí. No a pak byly mrazy, malému bylo asi půl roku, no poprvé jsem ho s kočárkem šla uspat na chodbu, samozřejmě to prokoukl a o to déle nám trvalo usnout. No a pak jsem na to neměla nervy, malej byl nevyspalej a protivnej, tak jsem ho prostě zase šoupla do postýlky a do dvaceti minut byl tuhej, po druhé už jenom pět minut. Litovala jsem toho, že jsem to neudělala dřív, ušetřila bych nás trápení. Malej krásně usíná sám, ale když jsem chtěla odnaučit noční kojení, tak jsem se toho zase bála, no nakonec to bylo asi to nejednodušší, malej se začal budit čím dál častěji a ráno jsme byli vyřízení oba dva, tak jsem si na roce řekla a dost, začala jsem natahovat noční intervali, ani jsem k němu nemusela vstávat, jenom jsem řekla hají, ještě není čas a najednou jsme spali celou noc a to někdy na prso vstával i po hodině. A teď se nám to otočilo, malej má hodně vjemů a v kočárku mi horko těžko usíná, takže je někdy těžké s ním někam jít, když vím, že má spinkat. Minule mi od šesti vydržel až do dvou, byl přetaženej a já ho nemohla uspat v kočárku. No to jsem si říkala, kde jsou ty časy kdy spal jenom v kočárku.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.