Separační pzkost na 18 měsících

Maminky, zažila jste některá separační úzkost u 18m dítěte? Syn nikdy nebyl žádný závislák na mamince, bez problémů zůstává několik dní u babiček, i když je vídá tak jednou za měsíc, s dětmi nemá vůbec problém, naopak Asi tři týdny zpět je přes den hodně mazlivý, pořád mě hladí, dává pusinky..s tím problém nemám, prostě se tulíme a mazlíme kolikrát za den chce. Ale poslední tři noci byly naprostá hrůza..spí prakticky od narození sám v pokojíčku, usíná krásně sám, ale okolo druhé se teď vzbudí, někdy ani pořádně vzhůru vlastně není a jen sedí na posteli a kňourá, a když k němu přijdu, stačí když chvilku hladím a zas zabere.
Ovšem za chvilku zase pláč, když usíná pořád tápe rukou, kde by mě chytil (oblíbeným plyšákem se oblafnout nenechá), když tam šel dneska manžel, tak hysterický křik a mama mama...
Klasická separační úzkost kolem toho 8. měsíce u něj skoro nebyla, jen nechtěl k cizím a tulil se přes den víc. Ale tyhle noční scény navíc v 18 měsících mě teda trochu zaskočily...
Měly to vaše děti také i v tomto věku? Je mi jasné, že to chce vydržet, do 18 ho to asi držet nebude , jen si nejsem úplně jistá, jestli je to opravdu nějaká vlna separačky nebo jen chce k nám do postele. To si ale po dnešku myslím že to není, že by si něco vynucoval, opravdu ani pořádně neotevřel oči a ani u nás v posteli nespal zrovna klidně...děkuji za vaše zkušenosti