Rozchod
Ahojte, potřebovala bych povzbudit. Bude mi 20 let a dneska se se mnou rozešel přítel. Je o 2 roky mladší a důvodem bylo, že už nám to neklapalo. Byli jsme spolu 2 roky, z toho jsme se rozešli minulý rok a zase jsme to zkusili. A bohužel zase jsme se rozešli ze stejného důvodu.. Teď rozchod přišel z jeho strany a je mi šíleně. Cítím se hrozně sama, nemůžu jíst, za 3 dny jsem naspala asi 5 hodin, pořád se budím, snažím se být co nejvíce s kamarády, ale už mě to unavuje a nemám energii, jsem unavená a zničená.. Dneska jsem si ho všude zablokovala. Mám teď pocit, že nikoho takového nenajdu, že už budu sama. Přemýšlím, že bych si vzala nějaký prášek na uklidnění, abych se konečně alespoň prospala, jsem úplně mimo.. 
Co vám v takových chvílích nejvíce pomohlo? Už nevím co mám dělat..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
3.11.2019 17:06To je klasický porozchodový stav, vybreč se, postěžuj si kamarádce. Dobře, že si úplně omezila kontakt. Ono to časem přejde, je ti 20 let. Mezi nami, ja si myslím, že je dobré mít za sebou pár vážných vztahů než se najde ten pravý, se kterým to bude opravdové. Ber to tak, že sbíráš zkušenosti. Každý vztah je pro něco dobrý, zjistíš alespoň co chceš a taky co nechceš.
-
3.11.2019 16:53
Nehnevaj sa, ale máš 20 rokov, celý život pred sebou. Normálne sa prestaň ľutovať a začni žiť. Začni sa venovať tomu, na čo si popri priateľovi nemala čas. Pracuj na sebe, na svojom sebavedomí, ženskosti, rozvíjaj sa, lebo sú veci, ktoré človek môže pochopiť a naučiť sa len keď je single.
So mnou sa pred rokom rozišiel chlap, s ktorým sme sa mali brať. Láska môjho života, ale po 3 dňoch ma sebaľútosť prestala baviť a začala som čítať, cvičiť, zdokonaľovať sa v angličtine, dnes je zo mňa úplne iný človek a som rada, že som si rozchodom prešla, inak by som nikdy tak natvrdo nečelila vlastným omylom a nebola "donútená" sa z nich poučiť. A to mám o dosť rokov viac ako ty a vôbec nemám starosť o svoju budúcnosť... Čiže hlavu hore, život ide ďalej. -
3.11.2019 15:34
I když teď o tom asi nechceš slyšet, ale časem se objeví někdo, s kým si budeš rozumět a bude to dokonalý.
Nemysli na to, není to tvoje chyba, stává se, že to přestane fungovat. Nějak se zabav, máš nějaký koníčky? Co rodina? Ať máš trochu změnu od kamarádů 
Se mnou se přítel rozešel úplně z ničeho nic, ruply mu nervy a myslel si, že to bude lepší. Nemohl najít práci, našel nějakou a viděli bysme se jednou za měsíc, ovšem řekl mi to až při rozchodu, ani jsem nevěděla, že byl na pohovoru. Problém byl v nedostatku komunikace. Pořád jsme si psali, skoro jako dřív, po týdnu mě pozval na večeři a strašně se omlouval. Už jsme spolu skoro 4 roky. Ale ten rozchod byl šok, nic tomu nenasvědčovalo. Týden jsem nemohla jít, pořád jsem brečela, nemohla jsem pořádně spát, zvracela jsem (i když pak už nebylo co), pořád jsem všude tahala méďu od něj, seděla jsem s mamkou neustále v obýváku na gauči a když jsem nic nedělala, čuměla jsem do blba. Dokonce jsem brala prášky na uklidnění, původně je měla mamka na uvolnění zad, ale byly to normálně prášky na uklidnění co dává psychiatr. Do školy jsem nebyla schopná jít. Snažila jsem se na to nemyslet, kreslila jsem si, trávila čas se ségrou, když přišla ze školy.
Možná je dobře, že sis ho zablokovala, já to nedokázala. Po rozchodu s bývalým jsem dokonce vyházela všechno od něj, smazala fotky, ale já se rozešla s ním a on mě pak psychicky vydíral, došlo až na stalking, tak to je trochu jiný kafe.
Taky mi pomáhaly písničky.
