Rhinoplastika v 18 letech
Dobrý den, jsem osmnáctiletá studentka a už dlouho mě trápí vzhled mého nosu. Laicky se takovému typu nosu říká “orlí nos”. Jednoduše mám na něm velký hrbol, který dělá nos celkově velkým, tudíž je na mém poměrně drobném obličeji opravdu výrazný. Kvůli tomu mám také takový psychický blok, a to v tom, že mi velice vadí, když se na mě někdo dívá z profilu. Pak se vždy otáčím a nos si zakrývám.
Když jsem se o svém problému svěřila mamince, řekla mi, že mám hezký nos a alespoň nejsem fádní. Na základní škole měly některé děti na můj nos narážky. Teď na gymplu už to není tak časté, ale neříkám, že si občas někdo nerýpne. Vím, že to ti lidé většinou myslí ze srandy, takže si z toho také dělám srandu, ale vnitřně se mě to samozřejmě dotkne. Chtěla bych si o tom s mamkou popovídat ještě jednou, ale vůbec nevím, jak začít. Bojím se, že mi akorát řekne, že si vymýšlím.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
7.12.2017 14:42Počkej s tím
Myslím, že osmnáct je ještě takový ten věk, kdy člověku na sobě vadí první poslední. Třeba má tvoje maminka pravdu, nemusí být všichni přes kopírák. Já mám taky pořádnej zoban a myslím, že jsem hezká i s ním 
-
7.12.2017 14:46
Chápu, že člověka bolí, když někdo má narážky na jeho vzhled. Já mám sice noc pěkný, ale zato mě trápila vždycky moje brada - úzká, vysunutá dopředu, která mi dokonce narostla až v pubertě, kvůli které můj obličej vypadá hrozně dlouhý atd.
Co ale chci napsat, je to, že mi velmi pomohlo, když se do mě přítel zamiloval. Jemu se moje brada líbí, nikdy neměl žádnou přiblblou připomínku, kterou jsem slýchala od dětství, a to dokonce od rodičů ve stylu "Po kom máš takovou bradu, to fakt nevíme." Hrozně mě to zraňovalo. Dokonce když jsem už jako dospělá pracovala s malými dětmi, stalo se mi několikrát, že se mě v nevinnosti ptaly, proč mám tak velkou bradu (4-6leté děti). Já jsem to hrozně obrečela a nesnášela jsem ji. Ale prostě s tím, když přišel člověk, který mě miluje takovou, jaká jsem, moje komplexy úplně padly.
Vím, že některým ženám ani toto nepomůže, že jsou stále nespokojené s něčím na sobě a nedá se to řešit jinak než plastikou, ale píšu ti to jen jako námět, jestli nezkusit ještě pár let počkat. Třeba přijde někdo, koho zaujmeš právě s výrazným nosem, jaký máš. Jestli jdeš na vysokou, co zkusit ještě chvíli počkat? Lidi kolem tebe dospějou, narážek bude stále méně... ber to jenom jako podnět k přemýšlení, nic víc -
7.12.2017 14:56
Nedavno jsem četla o anne polivkove clanek na https://revue.idnes.cz/anna-polivkova-plastika-nosu-bolek-polivka-stardance-serial-az-po-usi-1ko-/lidicky.aspx
Taky zvazovala plastiku, ale nakonec do toho nesla a ted povazuje nos za jedinecnost... chapu te,.ja sice neresila nos, ale zase jine veci, ktere mne hodne trapily. Byt na tvem miste,.dala bych tomu jeste cas. Navic si myslim, ze pak by meli spolužáci zase poznamky, zes dala nos pryc, atp. Navic te zasah v obliceji opravdu hodne zmeni a byva tezke se s tim szit. Za mamkou kdyztak zajdi a rekni ji, ze te to opravdu trapi, ze ji veris a chces to probrat i s ni. Kazda mama si opravdu mysli, ze jeji dcera je krasna,.nerika to jen tak, a je pro ni casto tezke se vzit do toho, ze ta krasna dcera to nevidi a pochybuje o sobe -
7.12.2017 19:29
S nosem problém nemám ani s bradou, ale už od 11 let mě trápí akné. Ve škole na to měl neustále někdo narážky, starší kluci mi nadávali, že nemam čumět a jít si vymáčknout beďary apod. Hrozně to bolelo, dokonce jsem si prošla šikanou, která trvala několik let. Nechtěla jsem chodit do školy ani nikam na veřejnost, v tý době jsem začala používat make-up, ale spíš to jenom sjednotilo barvu a pupínky byly stejně vidět. Na střední už to bylo lepší, ale stejně pořád někdo blbě koukal. Pomohlo až to, když jsem si našla přítele. Akné mu vůbec nevadí, říká mi že jsem krásná a dokonce si i všimne, když se to zlepší. Hladí mě po tváři, když mě to zrovna bolí a hrozně ho baví mi to mačkat, aby to co nejdřív zmizelo
Dokonce i lidi, který o akné nic nevěděli, tak se mě ptali, co to mam na obličeji apod. S úsměvem jsem odpovídala, že je to nemoc, ale uvnitř mě to trápilo. Akorát to ukazovalo, že si toho lidi všímají.
Dost dlouho mi tak vadil můj pupík, mám ho jakoby ven. Všichni z rodiny i v okolí ho mají pěkně dovnitř. Když jsem nosila v létě plavky, neustále jsem chodila se založenýma rukama, aby ho nikdo neviděl To mě přešlo až kolem 15 let. Došlo mi, že to fakt nikoho nezajímá a dokonce se někomu i líbil.
Být tebou, tak ještě počkám, jestli půjdeš na vysokou, budou tam zase jiný lidi a zase budete všichni o něco starší. Najdi si na tom něco pozitivního.
A pokud tě to bude pořád trápit, tak si zajdi třeba na konzultaci a uvidíš, co ti řeknou. Třeba si to nakonec přece jenom rozmyslíš. Ale hlavní je, abys byla spokojená ty. -
7.12.2017 22:27Tak já jsem na tom byla stejně.kvuki nosu nízké sebevědomí,neotáčela jsem se k lidem z boku, a celkově jsem měla snížené sebevědomí,kvůli poznámkám na můj nos je že mě silnější člověk,vždy jsem si kvůli tomu umělá udělat srandu ze sebe a nebo vtipné odpalovat dotyčného.o partnery jsem nouzi neměla ale díky nízké sebedůvěře jsem byla velice žárlivá,protože přece každá je hezčí jak já,tak proč by měl být dotyčný se mnou.ve 26 jsem začala chodit s moc pěkným klukem a v té době mi mamka nabídla že mi zaplatí plastiku nosu,on mě přemlouval ať nejdu ale chtěla jsem to pro sebe.od te doby jsem sebevědomější,nebojím se focení z boku,už se ztrtili mě stihomamy že když se někdo směje tak me,jen žárlivost a to že jsem rázná mi zůstalo.a ve finále partner byl spokojený že vypadám ó moc líp a už jsme spolu 6let a máme dvě deti,a já bych nemenila,jsem moc spokojená.ale měla jsem taky orli nos a nechala jsem si v lokální anestezii odstranit jen ten hrbol abych nezměnila ráz svého obličeje a trochu a třeba na třídním srazu si toho ani nikdo nevšiml,že mám jiný nos.Byt Vama pockam ještě pár let,ale pokud se tím moc realitě jdete do toho
