Řev 2leteho dítěte
Ahoj holky potřebovala bych poradit malá bude mit v srpnu 2ročky a poslední pulrok mi v noci misto aby spala krásně tak jenom řve a řve.davam ji v noci i čaj ale ten moc nechce..už jsem fak zoufala co ji chybi nebo může byt..Děkuji za rady
Jak ji mám naučit aby si uklizela za sebou rozházené hračky a v kolektivu dětí aby jim všechno nebrala z rukou..pak jim to nechce dat..Děkuji
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
23.5.2013 9:05
Toto je normální...má to tak asi každé dítě. Říká se tomu období vzdoru - většinou se to začíná projevovat mezi druhým a čtvrtým rokem...Bohužel Ty jsi ještě na začátku, takže se to ještě nějakou dobu bude zhoršovat (připrav se na "já sama", "chci", "ne, ne a ne" atd.) a až později se to zlepší...Projít si tím musí každé dítě, některé to má horší a některé tímto projde úplně snadno. Ber to jako nácvik na pubertu 
.
Co se nočního řevu týče. U nás to je řvaní kvůli nočním můrám (mám tříletou holku a ta už mi to řekne). S tím nic nenaděláš - některé dětičky jsou bojínkové a potřebují občas v noci mámu
.
Co se půjčování hraček týče...Tak já většinou do rozbrojů na hřišti moc nezasahuji, ať si to děti vyřídí sami...Zasahuji pouze, když se schyluje k násilí. Většinou stačí "výměný obchod" - ty půjčíš toto a já ti půjčím tuto svoji hračku (a to většinou naučí děti půjčit něco svého). -
23.5.2013 9:22
Přesně tak, moje malá má skoro 2 roky a vztekací období má už nějakou dobu. Vzteká se, že nemá všechno, na co si ukáže, ale v noci spí hezky. Úklid neřeším, na to je dle mě ještě malá, ale pomáhat uklízet umí, když řeknu, že dáme věci do krabice, tak to pomůže, ale sama, že by šla a uklidila si po sobě, to ne. Chápe pojmy přines, zanes, odnes, podej, to ji baví, ale kramaří všude, vytahuje a běží zase jinam a dělá binec tam.
-
23.5.2013 10:20
Moje malá bude mít dva v červnu a taky má teď víc vzdoru. Hračky neřeším- věřím tomu, že když mě uvidí jak je uklízím tak se přidá, občas se už opravdu přidá. Občas taky ječí kvůli něčemu co nemůže, řeším to tak, že co je aspoň trochu možný to jí umožním.. třeba potřebuju vařit, ale ona chce na houpačku, tak ji řeknu, že musím vařit ale že chvilku se zhoupnout může, takže se pohoupe a pak v klidu můžu vařit. Když něco opravdu nejde, tak jí vysvětluju proč a říkám jí že chápu, že to chce, ale..a důvody. A hned na to říkám návrh toho co dělat může a dám jí na výběr. Většinou to funguje. Nejhorší je to v cizím kolektivu, když něco chce po někom a ten jí hned neguje- to pak přijde několikahodinové odmlouvání na všechno..
Taky má teď období, kdy chce být hodně se mnou.. sama teď nikam nemůžu, a to ještě před měsícem jsem ji nezajímala. Teď za mnou volá maminkó!
Spaní má teď taky horší, je kojená a například ještě před týdnem se kojila snad nonstop. Nevím co se takovému dvouleťáčkovi v hlavince odehrává a tak jí v tom vyhovuji, nechci to ještě zhoršit.. takže jsem byla holt 14dní nevyspaná, ale je to teď mnohem lepší.. většinou ji teď stačí moje přítomnost..
Obecně si myslím, že tenhle věk je hodně těžký pro rodiče.
Jo v tom kolektivu. Taky všem všechno bere, nechápe ještě moje a tvoje a proč to dětem vadí, jí totiž nevadí když jí dítě bere hračky.. Já to řeším prostě tak, že teď chodíme mezi děti míň (tak jednou za týden) a hlídám aby měla dost zábavy a neměla chuť brát jiným dětem jejich lahve na pití atd. TAky hodně pomáhá mít sebou nějaký křupky.. ale to zas záleží jak je to dítko žravé
Nejsem žádná supermatka, taky mám svý dny, ale snaží se být trpělivá a vysvětlovat.Jo a mazlit 2leté potřebuje snad víc než miminko.. takže i hodně kontaktu to chce. -
23.5.2013 14:47
hračky uklízejte společně a udělejte si z toho hru, kdo bude první atd. Vždycky když malý nechce uklízet, tak mu jdu pomoct a spolu to uklidíme raz dva.
S půjčováním neporadím, mám dítě, které nikomu nic nebere a ještě jim sám nosí jeho hračky. Tady musím hlídat já, aby se nám na hřišti vrátilo to, co je naše.
Ale syn je rozumný a když ěnco vidía chce a já mu řeknu, že to nekoupíme, že to stojí moc penízek nebo že se jdeme do obchodu jen podívat, tak to vezme na vědomí bez vymrčování. -
23.5.2013 15:00
To máme stejně starý slečny
S uklízením úspěchy zatím taky moc neslavím, vždycky začnu uklízet hračky a čekám, že se ke mně přidá a nic, spíš znovu vytahuje, co už jsem uklidila ale snad jednou... nemá asi smysl ji do toho nějak nutit, abych jí to nezprotivila.
Se vztekáním už taky začíná, nejhorší je to u jídla, když jí namažu chleba, ale ona ho nechce, protože ona chce tu misku s pomazánkou a chce jíst jenom tu samotnou pomazánku. Když ji nedostane, tak hroznej řev, samozřejmě. Já jsem měkota, většinou ustoupím, aby byl klid, ale manžel mi to vyčítá, že prý musím zaujmout postoj a stát si zatím. Buď bude jíst co jí dám já nebo nic. Samozřejmě má pravdu, ale jemu se to říká, když s ní stráví dvě hodiny denně.
Braní hraček moc neřeším, myslím, že je pro děti nejlepší, když si to vyřeší samy mezi sebou. Upevňují si tím svoje postavení v kolektivu. Zasahuju, jenom když se schyluje k nějakýmu násilí. Nebo když někomu něco udělá, tak po ní chci, aby se omluvila a pohladila ho.
Se spaním začnou většinou problémy když je nemocná, to jí dáváme pít pokaždý, když se v noci probudí a pláče. Akorát si na to rychle zvykne a vyžaduje to i poté, co už se uzdravila. To pak praktikujeme tak, že ji necháme řvát (ono je to spíš obyčejný vztekání než pláč), což trvá klidně i hodinu, než se vyvzteká a znovu usne. Takle to probíhá asi dvě noci po sobě a tu třetí už to ani nezkouší, protože pochopila, že to nemá smysl a spinká klidně celou noc. A my s ní
Teď už pomalu začínám řešit nočník, k čemuž se taky zatím moc nemá. Tak nevím, jestli jí dát ještě čas nebo už pomalu začít tlačit na pilu...
