Psychický problém?
Ahojte, chtěla bych se vypovídat nebo dostat nějakou radu. Dlouhou dobu trpím pocitem viny i kvůli maličkostem. Jednu dobu jsem se scházela s klukem, se kterým to vypadalo, že to vyjde, ale kvůli určitým okolnostem jsme utnuli kontakt a nebavili jsme se. Objevila se osoba, se kterou si rozumím a jsem šťastná, viděli jsme se sice jen párkrát, ale on už tak doufá v to, že spolu jednou budeme, na to jsem mu řekla, že potřebuju delší čas, poznat se, že nejdu do vztahu po hlavě. No a pár dní zpět se mi ozval ten kluk z minulosti, sešli jsme se, měli jsme hezký večer a ty city tam stále byly. Každopádně jsem si uvědomila, že se musím posunout dál bez něho, protože důvody, kvůli kterým jsme přerušili kontakt stále přetrvávají a nezmění se to, nemám v plánu se s ním už vidět. Hrozně mě to tíží, že jsem se s ním sešla i když jsem nezadaná, nikoho nemám, tak jsem taková nikdy nebyla, že bych se takhle scházela a mám neskutečný pocit viny vůči klukovi, který má se mnou vyhlídky na vztah. 
Mám to takhle snad se vším, když se na mě někdo naštve, tak mě to hrozně tíží, připadám si nejhorší na světě a že jen všem ubližuju, přitom se snažím být pro každého oporou, nejsem hádavý typ a se všemi chci být jen za dobře.
Už nevím co s tímhle dělat, většina lidí by se nad mým problémem jen na chvíli pozastavila a šla dál, ale já nad tím neustále přemýšlím, nedokážu se uvolnit a smát se, jsem pořád v takové křeči a v neustálé nervozitě že se něco stane.. Teď mám dny, kdy jenom ležím v posteli, bojím se ven, i když nevím proč, nedokážu jít s nikým ven a popovídat si, protože se dál utápím v myšlenkách a připadám si strašně, když spím, tak mi přijde že ten můj mozek ani ve spánku nevypne a probudím se zničená.
Máte někdo s tímto zkušenost? Nevím co mám dál dělat..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.6.2020 18:08
No mám to podobné ale naučila jsem se to ventilovat. Není to jednoduché. Mě na správnou cestu dovedl psycholog. Naučil mě víc si vážit sama sebe a kvůli čemu bych se měla nebo neměla cítit špatně. Vždy si řekni proč se tak cítíš a zda k tomu máš důvod. Nemůžeš si dávat za všechno vinu jako kdyby si se někomu měla omlouvat že žiješ. Určitě si zajdi za nějakým psychologem třeba i na internetu. Není to ostuda...věř mi pomůže ti získat na to správný pohled a ty se budeš cítit líp. Nejsi blázen jen potřebuješ správný směr. Zkus se uvolnit a udělat sama sobě radost. Pokud jde o ty kluky pokud jednoho stále miluješ a budeš s druhým bude to jen náplast a časem to může přestat fungovat. Nejdřív zapomeň na toho starého pokud spolu nemůžete být. Nebo to zvaž a zkuste to jinou cestou.
-
10.6.2020 21:53
Mě hodně v sebe poznání pomohla kniha Ani mámy nejsou stejné (je vhodná pro všechny, ale na maminky se zaměřuje). Kniha rozpracovává teorii typů. Je to vlstně takové rozšíření temperamentů. Vypadá to, že budeš typ člověka, pro kterého je důležitá potřeba harmonie ve vztazích s ostatními. Mám to taky tak. Pokud bys byla stejný typ jako já, tak musím říct, že je to povaha celkem z mého pohledu náročná (kniha spíš vyzdvihuje pozitivní rysy daných typů), prostě tahle povaha má tendenci číst mezi řádky, analyzovat jak se kdo na mě podíval, co mi řekl a proč. Souvisí s tím i ty pocity viny, taky větší labilita. Na druhou stranu má dobře vyvinutou intuici, umí najít a rozvíjet potenciál druhých. Mě se celkem po přečtení knihy a objevení mého typu ulevilo dost ulevilo. Ale práce na sobě mám za sebou i před sebou kopici.
Znám i ty pocity, kdy je člověk totálně ko, nic se mu nechce, je bez nálady v neustálém stresu... Je dost nepříjemné. Na to chce najít, co ti dělá radost, věnovat se tomu, co tě nabíjí. Návštěvu psychologa jsem zvažovala několikrát, ale nějak nemám důvěru a vždy když už se odhodlám, tak se vše zlepší a najednou nemám potřebu.
Jak píše anonymka, je třeba si naučit vážit si sama sebe, mít se ráda taková, jaká jsi. To je běh na dlouhou trať. Mě s tímto problémem hodně pomohl jeden kněz a pak manžel, který mě pomáhá stále. Určitě je dobré mít někoho, kdo ti pomůže.
A ke klukům, pokud víš, že s tím prvním být nemůžeš, není co řešit. Jen prostě chvíli trvá, než starý vztah člověk pustí z hlavy. Mě pomohlo se s bývalým přítelem prostě vůbec nevídat, jinak si myslím, že bychom se k sobě měli tendenci vrátit. A s tím co se rýsuje na obzoru bych to udělala, jak píšeš - dát tomu čas.
Na spánek a uklidnění zkus čaj z meduňky a levandule. Je třeba ho pít i během dne, nejen před spaním.
