Probém s přítelem..
Čauky holky, už nevím co mám dělat, tak bych potřebovala poradit. Je mi 18, přítel je o 9 let starší a sme spolu přes rok, bydlíme spolu asi 4-5 měsíců a už mi nějak začíná vadit, že když přijde z práce kolem 3, jde si lehnout takhle spí klidně 3 hod. nebo hraje na pc, venku jehezky a mě to prostě nebaví, když mu řeknu nechceš jít ven, tak nechce že je prý unavený atd.....a takhle to je každý den, sex sme taky neměli už dlouho, když začnu, tak mě čeká častá odpoved, že ted ne a zase to samé dokola..miluju ho, ale když vidím ostatní kamarády, se kterými bych mohla být a užívat života, tak mě to docela zamrzí, chybí mi taková ta zamilovanost jako na začátku každého vztahu, ježdění na výlety apod., máte s tím nějaká zkušenost? Nevím co mám dělat a pořád na to musím myslet..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.5.2011 11:14Je to krutý, ale věř, že do takového stádia, v jakém je Tvůj vztah, dospěje dřív nebo později naprostá většina vztahů. Akorát to u některých trvá delší, u jiných kratší dobu. Svou roli v tom jistě hraje i to, že jste spolu začli bydlet - přece jenom si již nejste natolik vzácní a přítel to asi bere tak, že Tě má jistější; v podstatě jsi k dispozici kdykoliv si zamane, tak proč by se snažil... Navzdory tomu, že žiješ s někým ve vztahu, jsi do jisté míry pořád samostatná jednotka - nikdo Ti nemůže zakazovat, jak budeš trávit svůj volný čas. Samozřejmě je jasné, že bys chtěla trávit čas s ním, ale když to není schůdné, nucením ho do něčeho si nepomůžeš - on bude otrávený, a Ty si to tím pádem taky neužiješ. Zkus s ním promluvit a domluvit se na nějakém kompromisu - že mu taky necháš čas pro sebe, ale třeba v některý den se budete věnovat společnému koníčku či podnikat něco spolu. Jestli na to přistoupí a bude to fungovat, máš v podstatě vyhráno. Nebude-li chtít, nemrhej sílami na jeho přesvědčování, ale zařiď si čas dle sebe. Věnuj se svým koníčkům, svým přátelům, zkrátka tomu, co Tě baví. Je škoda se toho všeho vzdávat. Přítel si taky třeba časem uvědomí, že pak už na něm úplně závislá nejsi, dokážeš se zařídit i sama, jistá pro něj nebudeš a začne se víc snažit.
A kdyby ani to nepomohlo, časem uvidíš, jestli Tě to bude naplňovat a vyhovovat, možná se Ti otevřou nové obzory, najdeš někoho, kdo Ti bude třeba vyhovovat víc. Každopádně budeš mít aspoň dobrý pocit, žes nepromrhala zbytečně měsíce, ne-li roky života tím, žes proseděla zavřená doma jenom proto, že někomu se něco nechtělo. -
25.5.2011 11:25ahojky, a co ti brání v tom, abys trávila nějaký čas s kamarádkama? Nikdo neříká, že když jsi ve vztahu, tak musíš trpělivě čekat na návrat partnera ze zaměstnání a pak mu být až do večerních hodin nablízku...Buďto jste si zevšedněli a nebo je přítel opravdu unavený z práce a nemá chuť na sex nebo někde poletovat...Takže jestli můžu poradit, dělej na co máš chuť, vyraz někam s holkama a nebuď na příteli tolik závislá...když budeš dělat to, z čeho budeš mít ty sama radost, pozitivně se to projeví i ve vztahu a přítel si tě možná začne o něco víc všímat, protože zaregistruje změnu
Co napsat kamarádce hned teď a někam vyrazit? -
25.5.2011 21:01To je naprosto normální vztah.
Máš práci? Pokud nemáš práci tak si nějakou najdi, a nebudeš myslet na "hlouposti" život přeci není jen o tom užívat si s kamarády život. A když nechce nikam jít ten tvůj tak si zajdi z nějakou kámoškou do kavárny
Až párkrát přijde z práce a ty nebudeš doma tak hned bude uvažovat nad tím, kde lítáš atd. Ale určitě si to chce promluvit. Nebo to nejde? -
25.5.2011 10:59To přijde vždycky, ale copak ty musíš jezdit jenom s ním? Tak si nejdi koníček jenom pro sebe.. A až nebudeš moc doma, třeba si i on vzpomene, jak hezký to bylo na začátku..
Tím ale neříkám nebýt doma za každou cenu. Bež si zacvičit, pokecat s kámoškama, kámošema, na disko,co já vím, co tě baví.. Přeju, ať se to vyřeší co nejlíp. -
25.5.2011 11:25ahoj ja souhlasim s lulatkem,ja to taky mela jako ty jenze ja byla ta ktera toho druheho porad odbyvala a hazela na druhou kolej v predchozim vztahu,pak uz jsem se nemohla divat na to jak mu ublizuji a ukoncila jsem nas vtah,ja ho nemilovala a byla snim jen proto ze jsem vedela jak moc miluje on me ale takhle to nejde do nekonecna,ted jsem stastna s nekym jinym a je mi lip,to se proste stava i kdyz to boli
-
25.5.2011 11:26
Určitě do toho stádia "okoukanosti" dojde každý vztah...zkus si s přítelem promluvit, řekni, že tě nebaví být pořád doma, že bys ráda šla ven, jela na výlet atd. a když nebude chtít jdi/jeď prostě sama...
-
25.5.2011 12:22Jsem v podobné situaci - akorát jsme spolu kratší dobu než vy, vzácní si asi pořád jakž takž jsme (nebydlíme spolu), ale když se vidíme, tak se spolu buďto koukáme na film, nebo si povídáme nebo máme sex... Už ani nevím, kdy jsme dělali něco jiného a naposledy spolu mezi lidmi jsme byli tak před měsícem... Snažím se vymýšlet něco nového, občas ho vytáhnout do kina nebo ven, ale už mě nebaví být pořád já ta aktivnější... Sama si s tím nevím rady... Je těžký si říct: "Fajn, nic se ti nechce, budu radši s kamarádkama," protože nevím jak ostatním, ale mně by můj přítel chyběl a nenahradila by ho ani nejlepší kámoška.
Kluk a kamarádky jsou každé na něco jiného. -
25.5.2011 18:08
U nás to bylo taky podobně, akorát že jsme spolu začali bydlet po 5 letech vztahu. Řekla jsem mu to na rovinu, že se mi to nelíbí, že žijem jak starší generace po 30 letém manželství a pomohlo to. Zkus to taky v klidu na rovinu a uvidíš. Řekni, že dokud nemáte děti je čas si užívat výletů, dovolených, tanečních zábav, posezení s přáteli, pak už to tak často nepůjde a to bude potom stereotyp. Jsem mu řekla i že si připadám jak služka, uvařím, vyperu, uklidím a on taky dělal bu´d pc nebo tv nebo dlouho v práci. A fakt to pomohlo. Asi mne nechtěl ztratit. A teď jsme spolu v červenci 10 let z toho letos 1 rok manželé
-
25.5.2011 18:35
Jo to znáááám
jsem s manželem 5 let a taky to už neni co to bývalo 
samozřejme zamilovanost opadne vždycky,ale uz je to tak trochu stereotyp manzel je taky takový,přijít domu,lehnout si a spat a ja funguju podle sebe,ani jeden si to uz nevycitame, me to teda nikdy nevycital,vzal i me takovou jaka jsem a bere me tak, takze mam v podstate volnost a na oplatku nechavam ja jeho,proste uz mi nebavi furt mu vycitat jaky je,je jakej je,ja ho tak beru a Miluju a to samé on ke me mozna se to casem zmeni,nebo az budeme mit mimčo...ale ja si zatim uzivam zivota podle sveho,samozrejme i s manzelem,ne ze fungujeme porad kazdy sam,to neeee,ale jsou takový dny zadny vztah neni cely zivot uplne dokolnaly...a tak to ma byt
