Pro koho se rozhodnout?
Ahoj holky,
už jsem opravdu úplně vyřízená a a nevím co dělat. Před třemi lety jsem se firemní dovolené beznadějně zamilovala do stejně starého syna mojí nadřízené a začali jsme spolu chodit. Ovšem brzy jsem zjistila, že má doma nevyřešený vztah a vše se zkomplikovalo, takže zůstal s ní. Dali jsme se opět dohromady po půl roce a díky lidem kolem nás jsme se dosti nešťastně rozešli, hrozně se pohádali a on má nyní ročního chlapečka...
Dlouho jsme spolu nemluvili a nemohli se ani vidět, Jak už to ale bývá, jednou jsme se opět sešli na firemní akci a najednou jsme si vše vysvětlili, oba konečně zjistili příčinu našeho rozchodu a oba jsme se přiznali, jak nás to teď hrozně bolí.
Ale k mé otázce. Už je to tři čtvrtě roku, co si občas zavoláme, někdy někam zajdem....A před měsícem řekl, že už dál takhle nemůže, že vše zkazil, ale že chce být se mnou. Ze už to ví dlouho, ale kvůli malému se to snažil potlačit. Vyřešil to s přítelkyní, dohodli se na střídavé péči o chlapečka a teď už tu zbývám jen já. Která ovšem před necelým půl rokem začala chodit s hodným chlapem, co si mě chce vzít a založit se mnou rodinu.
Přiznala jsem mu, co se před měsícem stalo a že nevím, s kým chci být, jak se rozhodnout.
Já nevím, co dělat. Moje rodina současného přítele miluje, bývalého nemůže vystát, protože to řešíme už tři roky. Navíc je to složité z pracovního hlediska, jeho matka asi nebude nadšená, že kvůli mě opustil přítelkyni a syna.
Vím, že můj současný je skvělý chlap, co mě miluje a udělá pro mě vše. Navíc je mi pomalu třicet a dítě už bych chtěla....
Já ale už nemůžu ani jíst, protože už tři roky neskutečně miluju toho osudového muže a nevím, jestli vše nezabalit, nevzdat to a nepřestěhovat se za ním....
Co myslíte?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.2.2015 12:53
Přesně tak, jen si je nutné uvědomit, jestli se nehoníš jenom za přízrakem a nemáš ho zidealizovaného, což se taky může stát (vidíš v něm jen to co by mohlo s ním být úžasné, každý je na začátku ideální), pak jak přijdou běžné starosti, jestli náhodou nesundáš růžové brýle...., ale to je na tobě, musíš zhodnotit pro a proti a zapojit bohužel v tvém věku srdce, ale i rozum, bohužel... nemůžeš si dovolit, pokud chceš dítě, něco zkoušet musíš si být jistá
Hodně štěstí! Řešila jsem něco podobného, zůstala jsem s tím současným jsem vdaná a už čekáme dítě, taky mi bude 30 -
17.2.2015 13:14Je to jen názor, ale řekla bych, že bys měla jít do vztahu s tím chlapem do kterého si už tak dlouho zamilovaná.. Možná to neni nejrozumnější, ale jestli vás to k sobě tolik táhne, nevim jestli můžete být dlouhodobě štastní s někým jiným.. Myslím, ze člověk ale vi co chce, jen je to nněkdy těžký si přiznat nebo uvedomit.. Stačí si odpovědět.. Umis si představit žít bez něj? A stoji ti to za to?
-
17.2.2015 12:47Těžko radit, rozhodnout se musíte sama s kým chcete být. Na okolí se nedívejte, Vy budete tento život žít.
-
17.2.2015 13:32
Podělím se se svým příběhem, jestli to neva
Byla jsem v 13letém vztahu, "myslela" jsem si, že to je chlap, se kterým zůstanu do konce života, plánovali jsme dítě, měli dům a já byla poslušná žena, která vždy stála při svém muži. Jenomže v práci jsem potkala chlapa, se kterým jsem zjistila, že život je taky o něčem jiným, než jen mít naklizeno a stále se podřizovat jen té druhé polovičce. Začala jsem řešit co dál. Byly to šílený 3 měsíce (ale to, jestli jsem udělala dobře se se mnou táhlo nejmíň rok), kdy jsem nevěděla, jestli být s tím nebo tím. Nakonec to dopadlo tak, že jsem chvíli byla s mužem z práce, nicméně to nebylo ono (nebyla jsem zamilovaná) - potřebovala jsem si utříbit myšlenky, zotavit se z předchozího dlouhého vztahu. Začala jsem bydlet sama, užívat si, nakonec po 10 měsících jsem znovu potkala toho muže z práce (u nás už delší dobu nepracoval) a jak jsem byla vyklidněná a se srovanýma myšlenkama, tak to šlo všechno najednou samo - zamilovanost přišla jak blesk z čistýho nebe. Je nám skvěle, plánujeme mimčo. Věkově jsem to taky docela řešila, letos mi bude 30. Před 2 lety jsem si myslela, že touhle dobou už budu mít prcka a budu vdaná, bohužel člověk míní, život mění Ale nezávidim ti to, a zároveň s tebou soucítim, protože vim, jakej bordel jsem měla v hlavě já, bylo to šílený. -
17.2.2015 13:59
Něco podobného jsem prožila. Rozhodla jsem se pro chlapa, který sice nebyl "nic moc" ale byl to takový ten stabilní přístav... Po třech letech jsem se s ním rozvedla. Fajn bylo to, že jsem s odstupem času uznala, že ani ten, do kterého jsem tehdy byla zblázněná není ten pravý. Našla jsem si úplně jiného, třetího a s tím žiju spokojeně šestým rokem
-
17.2.2015 15:40
Jednou v životě jsem se rozhodla rozumem a ne srdcem a budu si to vyčítat do konce života.. takže poslouchej hlasu svého srdce, protože když člověk jedná srdcem nikdy si to nebude vyčítat at to dopadne jakkoli
Držím pěsti, jdi za štěstím
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.