Přespání u přítele

Ahoj, možná bude ta otázka znít hloupě, ale potřebuju to s někým probrat a není bohužel s kým, tak budu ráda za všechny odpovědi a názory.
Také se omlouvám za tu délku, ale přišlo mi, že to musím vše napsat pro uvedení do situace

Jde o to, že jsem se od ledna začala scházet s nyní už přítelem, předtím jsme se znali tak cca měsíc, takže se známe zhruba 3-4 měsíce.
Je sice o rok starší, ale je podle mého názoru méně zkušený co se týká "zacházení" s ženskýma
Bydlíme od sebe 40km,takže za sebou musíme dojíždět, ještě jsme se navzájem rodinám nepředstavovali. Jde o to, že hledá plesy a vždycky je to na té "jejich straně". Problém je v mé dopravě - nejsem žádná princezna, která by všude musela jezdit autem, proto mi nedělá problém sbalit šaty do tašky a dojet k němu autobusem. Ale co zpět?...jde o to, že já auto nemám a nemám ani komu říct, aby pro mě třeba po tom plese nad ránem dojel.
Navíc je to docela dálka a hnát někoho takhle..je mi to prostě proti kůži vůbec někoho oslovovat, kdyby se jednalo o něco vážného, tak jo, ale ples ne.
No a když jsme byli na těch předchozích plesech, tak mi i nabídl, že mě pak hodí domů - byla jsem zato fakt vděčná, protože se fakt nemám jak dostat..a spát u něj mi ještě nepříjde úplně vhodné, úplně poprvé mi to sice nabídnul, že můžu zůstat u něj, ale odmítla jsem z důvodu,že se na to ještě nějak necítím, bylo by totiž určitě popito a nerada bych aby se něco pokazilo no...

Jenomže teď jsme se tak bavili o tom, jak se mám dostat domů a vyšla jediná varianta, že se musí sehnat někdo, kdo by mě odvezl. Jenže já zase nechci otravovat jeho známé aaach. A on říkal, že by mě sice kdyžtak odvezl, ale...no prostě kdybych si o to řekla, tak by to udělal, ale po vůli mu to není,..do jisté míry to chápu, protože je to fatk dálka, jet ve čtyři ráno 40km tam a hned 40 zpět...Takže to jsem zavrhla, protože jsem vycítala, že to nabídl jako poslední možnost, kdybych poprosila, aby mě vezl on...
Možná je pravda, že jsem tak trochu ve skrytu duše čekala, jestli mi nenabídne přespat u něj...přeci jen od toho prvního "odmítnutí" je to už skoro měsíc, známe se trošku líp a asi bych do toho už i šla..jenže jak jsem říkala zezačátku, přijde mi, že si sám moc neví rady, jak se k ženské zachovat, je takový opatrný, nevím. Tak mu možná příjde blbé se znovu ptát, jestli u něj nechci spát..já nevím no..Popravdě moc nevím, jak tuhle situaci vyřešit

Nikoho na odvoz nemám a nechci otravovat jeho známé, kteří mě vůbec neznají, autobusy mi odtamtud jedou první tak v 9 ráno a on mi přespání nenabídne. Když jsem naznačila, že teda na ples asi nepůjdu a jestli by nebylo možné lístky někomu přenechat, málem se urazil.

Mám mu taktně nebo ve vtipu naznačit, že u něj prostě budu spát a hotovo? Přijde mi to dost hloupé, ale pokud je fakt tak nesmělý, tak...
Myslím,že nejde o to, že by mu vadilo, abych u něj spala, protože jinak se ke mně lísá až hrůza, takže nějak odstup nehrozí. já fakt nevím.

Jsem v začátcích vztahu a nechci nic pokazit...achjo máte tipy jak se zachovat?
Večer spolu budem nějak komunikovat, tak bych ráda vznesla nějaký návrh, protože teď jsme se rozloučili oba docela nevrle...Chtěla bych udělat vstřícný krok, ale copak mu můžu já navrhnout, abychom spali u něj?.....mein gott