Představení partnera rodičům
Ahoj, chtěla bych se zeptat na váš názor.
Jsem dívka, je mi 16 let a s přítelem jsme spolu půl roku, jemu je 17. Moje mamka mi už delší dobu klade na srdce, že by ho ráda poznala, ale já se nějak k ničemu neměla a přítel to také neřešil. Nedávno nás napadlo, že bychom spolu chtěli jít na koncert. Oznámila jsem to mamce jako hotovou věc, souhlasila s tím a nebyl žádný problém, ale po pár dnech mi řekla, že mě s ním nepustí, pokud jí ho nepřivedu představit, ale já mám strach. Že přítel nebude chtít, že nevezme moje rodiče nebo naopak rodiče v něm neuvidí to, co já a že by to přítel mohl brát tak, že ho chci s ním počítám i v budoucnu. Ne že bych si ho v mé budoucnosti nepředstavovala, ale bojím se, že ho vyděsím. Proto bych se vás ráda zeptala, jak proběhlo vaše představení přítele svým rodičům, nebo, pokud máte děti, jak vy berete, když má vaše dcera nebo syn partnera?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.3.2016 17:41
Ahoj,já jsem si domů poprvé přivedla přítele,když mi bylo 18.Strašně jsem se toho bála.Co když se nebude líbit on jim? Co když se nebudou oni líbit jemu? Mamka tak nějak věděla, kdo to je,ale znala ho jen od pohledu.Začali jsme spolu chodit na jaře,to jsme se scházeli jenom venku a tak,jenomže v létě venku nejde vydržet furt,navíc jsme spolu chtěli jet na 5ti denní výlet,sebrali jsme proto odvahu a jednoho dne k nám přišel.Už dopředu jsem naši upozorňovala,aby nečekali,že přijdu a řeknu "Ahoj,tak tohle je XXX. XXX, tohle jsou moji rodiče).Oba jsme spíš stydliví,takže jsme byli rádi,když mu naši řekli ahoj,zeptali se nás, jestli nechceme něco k jídlu/pití a nechali nás tak nějak být.Nervozita opadla, přítel k nám jezdil a zároveň se seznamoval s našima (povídali si,dokonce pochopil i náš rodinný humor
). S jeho rodiči to bylo podobné.Prostě jsem k nim přišla a bylo to.
Hele, na rovinu, není se vůbec čeho bát.Pokud tvůj přítel není kdo ví jaký neandrtálec, nevychovanec, nebo ještě hůř, rodiče si ho oblíbí a on i je
Hodně zdaru! -
17.3.2016 18:31
Ahojky je jedno jestli přivádíš domu svého prvního přítele nebo desátého. Vždy je to stejně "nepřijemné" co když tohle a co když tamto? Nakonec to není nic hrozného a určitě se není čeho bát. Velké plus bych viděla, že ho chtějí rodiče poznat sami. Za půl hodiny se rozkoukají obě strany. Jen do toho jednou to přijít musí.
-
17.3.2016 18:27ja tvoji mamku chapu,taky bych mela o dceru strach kdybych neznala toho,s kym chodi. myslim,že nejaky společný obed by vám prospel
-
17.3.2016 19:19
Mám manžela a dle něj (a úsudku manžela sestry) se naší mamce nelíbí skoro nikdo
Mám třetího chlapa. Prvního jsem měla na přelomu 15/16 let, byl to punker, takže mamka fakt jeho ohoz a tak nebrala Druhého jakš takš, s tím jsem byla mezi 17-21 lety (mu bylo 19-23let) a byl to takový ten studijní typ. Ležel v knížkách a prahl po znalostech. Takže tam zase vázl život společenský. Moc extra nikam nechtěl chodit, jednou za čas, takže toho mamka docela zkousla, ovšem při něm jsem přivedla dalšího (nyní manžela) a toho asi nějak zkouskla, že je to manžel. Brali jsme se po půl roce, po roce a mesíci chození se nám narodila dcera, takže ho bere jako rodinu, pač musí
A představování bylo vždy styl to je mamka a to je ten a ten -
18.3.2016 23:16Podle toho, že tě máma pustí na koncert v 16 s klukem, tak bude asi tolerantní
a je správné, že chce vědět s kým tě vlastně pouští! Já bych asi chtěla i číslo na jeho rodiče A teď trochu vážně! Těch smutných zpráv kolem je víc než dost a opatrnosti nikdy není dost. Přítel to nemusí brát jako test, prostě se pozdraví, prohodí pár vět a i z toho se dá udělat obrázek, tak nějak to k tomu patří. To první seznámení je trochu nepříjemné v každém věku, ale časem to bude čím dál lepší a lepší
Soudím, že mamka je rozumná a tak nebude ani z představování dělat velikou vědu
