Poprvé
Ahoj, dneska jsem projížděla některé otázky a dvakrát jsem se setkala s tím, že dívka už ve 14 není panna. Mně bude 18, jsem panna a s nikým nechodím. Není to divný? Většina mých kamarádek má už s klukem nějakou zkušenost, ale já ne.... Je fakt, že nejsem moc komunikativní, ani hezká, jsem i trochu oplácaná. Když se mi nějaký kluk líbí, nejsem schopná ho oslovit. Co mám dělat?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.10.2013 22:12Není to divný. Ty holky neví roupama coby a lezou do toho moc brzo. Já myslím, že o nic nepřicházíš. Všechno v životě přijde ve správný čas a tlačit na pilu není dobrý. Až přijde správný čas a potkáš svého "prince", tak to půjde samo. Já jsem taky velká stydlivka, a přesto jsem si kluka našla a prožili jsme spolu hezký dva roky. Rozchod sice bolí, ale neměnila bych to. Mělo se to stát. Takže se neboj, určitě se dřív či později nějaký kluk objeví a bude to mít jednu nespornou výhodu, bude to mít už mnohem víc srovnaný v hlavě než nějakej 15ti letej floutek. A myslím, že bys měla zapracovat na svém sebevědomí. Já taky nejsem žádná kráska, jsem příliš hubená a komunikativní jsem jen s někým, ale nebojím se, že by mi to bránilo v lásce. Najdi si na sobě věci, které se ti líbí a pečuj o ně. Já jsem třeba mnohem hezčí když se usmívám, tak se usmívám co nejčastějc.
Svého bývalého jsem potkala a oslovila jsem ho bez problémů ani nevím, kde se to ve mě vzalo, s nikým jiným bych to neudělala. Takže se fakt neboj. Ono to přijde. 
-
19.10.2013 13:13
Rozhodně nejsi divná
mě je 20 a teď mám svého prvního kluka.Ještě sem z nikým nespala a myslím ,že je i rád že nejspíš bude on ten první.když se ve škole kolem mě holky v 15 bavily o svých sexuálních zážitcích připadala jsem si jako blbec že já nic.Ale nakonec jsem ráda že sem nic neuspěchala.A už vůbec se za to nestydím že ve 20 prostě nic všechno má svůj čas.Tak nezoufej, až si najdeš svojeho pravého bude rád že on bude ten první.Myslím že bysme spíše na to měly být pyšné že v dnešní době jsme to vydržely tak dlouho -
18.10.2013 9:08
Divné to není, já měla sice kluka už v 15ti letech, ale spali jsme spolu až v 21letech.. Nebyla jsem připravená..
)Teď v mých 27letech máme spolu holčičku..) -
18.10.2013 9:26
Divné to není. Já si našla prvního kluka až na vejšce (21 let) a teď je to můj manžel
Takže se neboj, přijde to ve správný čas -
18.10.2013 10:27Neni to divne, ja zacala v sestnacti letech a zpetne se nad tim ohlizim, ze to bylo velmi brzy a v nejakych ohledech zbytecne. A nakonec je mi tricet, mam snad uz toho praveho, jsme spolu teprve necele 3 roky, ale verim, ze uz je to konecna
Co se nelibi na sobe tobe, z toho muzou ostatni kluci silet a povazovat to za krasne. Mam odjakziva komplex z meho nosu, je velky. A nakonec z jednoho krasavce vypadlo, ze se mu takove holky prave libi Takze se nesnizuj, vyzaruj ze sebe spokojenost a kluci se pohrnou, neboj se. Porad mas spoustu casu, uzivej si sama sebe -
18.10.2013 11:32
jak já ti závidím...já jsem měla první sex v 16 a furt si říkám jak jsem byla hloupá, že jsem si měla počkat, že to bylo brzo... a dnešní doba je děsná, holky furt pospíchaj a nejspíš to berou za známku dospělosti... ale pak toho děsně litujou...a on se ten pravý pak najde
-
18.10.2013 15:26
Ahoj, není na tom nic divného. Právě naopak. Dnešní holky se snaží být co nejdříve dospělé a mnohdy ještě nejsou připravené. Jen se neboj. Určitě narazíš i ty na někoho, na koho se vyplatilo čekat
Já jsem svého prvního kluka poznala před svými 19. narozeninami a pár měsíců si musel počkat. Byl do mě strašně zamilovaný a byl moc hodný, takže jsem mu dala šanci, i když jsem k němu necítila to, co on ke mě. Ale postupně, během našeho chození, jsem se do něho zamilovávala a po pár měsících jsem se přistihla, že jsem v tom až po uši. A pak už jsem sama chtěla. Nikdo mě do ničeho netlačil, neměla jsem pocit, že už prostě "musím",...ne, já jsem chtěla A byl úžasný. Pozorný, milý, něžný, ohleduplný,...
Teď je mi 25. Už spolu sice nejsme, ale nikdy nebudu litovat, že to byl on, protože jsem si počkala a šla do toho, až jsem byla připravená a kdybych mohla cokoliv změnit, tak bych nezměnila nic. Do toho člověka jsem i po letech blázen a je to opravdu jedna z mála věcí, kterou jsem si jistá. Byl to ten pravý pro mé poprvé
A když si i ty počkáš, určitě jednou přîjde člověk, s kterým ti bude krásně a budeš vědět, že je to on a že je dobře, že sis na něj počkala a nenechala se donutit okolím -
18.10.2013 15:40
co bys dělala, čekala na toho pravého..Já byla panna do 22 let a když jsem potkala svého úplně prvního kluka v 21 letech, nejprve jsme spolu víc jak 3/4 roku chodili a mazlili, než jsme se poprvé pomilovali se vším všudy...a jsem s ním dodnes (12 let),...Jinak jsem také nikdy nebyla nějak atraktivní a už vůbec ne komunikativní, nikdy jsem nikam nezapadla a vždy stála bokem.., i když štíhlá jsem byla vždy, měla jsem zase "půllitrové" brejle...Ale ten pravý si mě vyloženě našel v tom koutku (aneb "nemožné" se stalo skutečností), kde jsem pobývala (protože jsem samozřemě ani na žádné zábavy nechodila, raději jsem ležela v knihách...), byl to prví člověk, s kterým jsem si vůbec kdy rozumněla a měla o čem se bavit a samozřejmě opačné povahy-společenský extrovert a td a td....
Prostě neházej flintu do žita, pamatuju si, jak jsem se tehdy cítila tak sama, ale prostě ono to přijde, jen člověk musí být trpělivý a myslet pozitivně
