Pocit, že k sobě patříme

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, možná i vypsat, třeba někdo zažil něco podobného. Už dva roky znám jednoho kluka, spíš muže, je mu 28. Příliš dobře se neznáme, jsme takoví ti kamarádi, kteří když se potkají, pozdraví se, popovídají si, ale nikdy by si nejspíše nenapsali, že spolu půjdou ven si sednout, vždy tam byl nějaký prostředník. K čemu se chci však dostat, už od samého počátku k němu cítím něco, co jsem nikdy k nikomu necítila, není to podle mě láska, ani nějaké zamilování či pobláznění. Mám pocit, jako kdyby mě však něco k němu neskutečně přitahovalo, pocit, že k němu já patřím, neumím si však vysvětlit, proč. Nejednou jsme spolu už flirtovali, a když jsme se sešli při nějaké akci, kde byl i ten alkohol, tak nás to k sobě táhlo o to víc. Přesto vím, že nejsem jeho typ, nevypadám na svůj věk a jsem o osm let mladší, což tomu vůbec nepřidává... Nedávám tomu nějakou velkou váhu, ale zkrátka se neumím zbavit toho pocitu, že k sobě patříme, jako kdyby každý člověk na planetě měl už danou svou druhou polovinu, jako kdyby to byl právě on. Zažila jste některá někdy něco takového? Říkala jsem si, že sejde z očí, sejde z mysli, ale když jsem jej teď po dlouhé době uviděla, nic se nezměnilo, byl pro mě jak magnet. Možná to zní hrozně dětinsky, ale opravdu mě zajímá, zda jste některá toto zažila a co jste s tím popřípadě dělala.