Pochopí dítě, že ho táta nechtěl?
Potřebuji se vypovídat z momentální krize. Je mi 18 a jsem těhotná. S otcem dítěte to byl úlet, řekl mi že je moje věc jestli si dítě nechám ale že o něj naprosto nemá zájem a nechce být uvedený v RL. Samozřejmě by ho mohl donutit soud k určení otcovství a musel by mi platit, kdybych chtěla. Ale já jsem se po dlouhém uvážení a poradě s rodinou rozhodla ho neuvádět. Nebude mít žádné povinnosti, ale hlavně žádná práva, aby si za pár let nevzpomněl, netahal mě po soudech a neměl nárok na styk s dítětem, když se teď starat nechce. Přišlo mi to v pohodě, rodina mě plně podporuje, budu bydlet s maminkou, která mi pomůže fyzicky i finančně. Nejsem přeci první ani poslední, kdo nebude dítě zapisovat nebo otce vůbec nezná. Budu dělat všechno, abych mu dala lásku za oba, rodina mi může snadno pomáhat s hlídáním a můj tatínek mu může nahradit mužský vzor. Je ještě mladý a může ho učit ty klučičí věci a sporty. Nemyslím, že to bude jen růžové, ale budu ho bezvýhradně milovat a za ty měsíce už jsem našla na sociálních sítích možná stovky holek, které to mají/měly stejné nebo dokonce o hodně horší a žádná nelituje. Zkrátka byla jsem připravená do toho jít. Ať se stane cokoli, spolu to zvládneme.
Jenže dneska se mnou mluvil můj děda, který mi jindy neřekne víc než ahoj. Vyčítal mi jak jsem hrozně sobecká, že jemu by to bylo teda hrozně líto, kdyby neměl tatínka. Že prý se mu budou děti ve škole smát za to a že mě bude nenávidět. Že teda když je jeho otec takový, tak je to hrozný člověk a to dítě to podědí, protože povaha se dědí. A že já budu mít hrozně těžký život.
No, v tu chvíli jsem dělala statečnou a argumentovala. Ale pak jsem kvůli tomu moc brečela a teď nevím co mám dělat. To jsem teda měla jít na potrat, protože se otec nechce starat? Vždyť to není moje vina, že ho nechce. Ale pro mě to už není jeho táta. Co když bude opravdu jako on a bude mě nenávidět? To mu budu jednou říkat "musíš chodit na víkendy k tátovi i když nechceš, protože jsem se nechtěla vzdát vidiny alimentů?". Úplně jsem se na malého přestala těšit a jsem zoufalá. Myslela jsem, že prostě dítěti řeknu pravdu, že se o něj táta nechtěl starat ani ho vidět, ale má mě a já ho miluju. Nebo co jiného? A myslela jsem že to pochopí, ale teď nevím nic. Nejsem přece jediná, čí dítě nemá tátu a i ty ostatní děti to pochopily.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
22.7.2019 21:43Ahoj, zasloužíš si obdiv a ne takovou sprchu, jako ti uštědřil tvůj dědeček, jeho argumenty jsou navíc dost povrchní a nenabízí řešení, jen zpochybňuje tvoje rozhodnutí. V dnešní době rozvedených rodičů, svobodných matek nebo třeba rodičů stejného pohlaví mi přijde jako nesmysl, aby se mu někdo ve škole smál, že nemá tátu, zvlášť pokud děti nebudou vědět proč. V 18 máš život před sebou a dost možná potkáš životního partnera, který dítěti tátu rád nahradí. Povahu neurčují jenom geny, vliv má i prostředí a v útlém věku dítě absorbuje chování svého okolí jako houba, takže je lepší, když bude mít dobré a láskyplné příklady. Minimálně to, že ti rodiče chtějí pomoct a řeknou ti víc než ahoj, je důkaz, že žádný z nich není dědičně tak zpátečnický jako tvůj děda. Nenech si tím remcáním poplést hlavu, až se malý narodí, děda spustí zase "jinou písničku". Jediné co bych asi dodala, že fakt, že muž není v rodném listě jako otec, neznamená, že se časem nemůže přihlásit o svá rodičovská práva sám. Ale podle toho, co píšeš, to asi nehrozí.
-
22.7.2019 21:14
V prvni rade teda klobouk dolu, protoze v dnesni dobe takove uvazovani u tak mlade holky jsem uz dlouho nevidela. Jsi statecna, odhodlana a drzim ti palce at vsechno zvladnes. Za to rozhodnuti mas muj obdiv!
Jinak kdyz si to tak vezmes... Za dob nasich dedecku by to mohlo byt opravdu tak jak rikal. Ale zda se mi ze v dnesni dobe uz je dite bez rodice nebo z rozvedene rodiny normalni. Urcite bych se na toho chlapa vys..., prece si nezaslouzi za to jak se zachoval aby ho vubec nekdo otcem nazyval. A nebude lepsi kdyz jednou reknes diteti ze proste to je tak jak to je a ze tatinek zmizel jeste nez se narodil protoze to byl zbabelec, nez aby vedel kdo je otcem a trpel by pocitem ze o nej nestoji a treba by se navic i potkavali?
Myslim si ze znicit novy zivot jen proto ze MOZNA nekdy nekdo bude mit par kecu na to ze je z neuplne rodiny, neni vubec reseni.
Stuj si za svym! Miluj sve miminko, je to zazrak kdyz vznikne novy zivot. Verim ze sveho rozhodnuti nebudes litovat a taky verim ze se najde muz, ktery to miminko rad prijme za sve a tim padem i ono bude mit milujiciho tatinka.. opravdu ti drzim palce! -
23.7.2019 10:30Na názor dědy bych se vykašlala. Žil v jiné době. Za něj se na matky samoživitelky a jejich děti dívalo jinak než dnes. Dneska je celkem běžné, že děti vyrůstají jen s maminkou nebo maminou a jejím novým partnerem. Jsi mladá a určitě si najdeš chlapa, který bude milovat tebe i tvoje dítě a mimčo mít tatínka bude
.
Určitě bych mu řekla, že jeho biologický otec s vámi nežije. Ale zvažovala bych, kdy mu to říct a jakou formou. Počkala bych, až se bude ptát sám. A určitě bych neříkala do určitého věku, že ho táta nechtěl. Měl by pocit, že je na něm něco špatně a že on za to může. To bych vytáhla, až když bude chápat vztahy, takže někdy v dospívání, ideálně až v dospělosti, protože takováto informace s psychikou hodně zamává. -
22.7.2019 23:13
Máš můj obdiv. Jsi inspirativní a vyzrálejší na dítě, než některé o deset let stárší ženy. Na dědečka se nezlob. Je to jiná generace a těžko pochopí dnešní postoje a fungování společnosti. Mé babičce je 97let, tátovi 71, bráchum 51 a 35. Každý z nich by ti řekl něco jiného. Doba se vyvíjí a my s ní. Tátu ještě miminko může mít. Nezáleží na tom kdo ho zplodil, ale kdo se stane otcem. Mám kamarádky, které porodily v osmnácti a dnes mají kariéru a s dětmi skvělý vztah. Přeci jen pro mladého rodiče je dítě větší parťák. Pomoc rodičů je skvělá. Moje bývalá kolegyně vždy říkala ,, I kdyby má dcera otěhotněla v sedmnácti, raději jí se vším pomůžu než odkládat mateřství, prožít potrat, nebo umělé oplodnění jako já. ". Mužský vzor je i dědeček dítěte. Hlavně se raduj z miminka a věř, že všechno dobře dopadne. Máš zázemí chápající rodiny a to je velmi cenné.
-
23.7.2019 7:38
Hlavne otce nedela ten kdo zplodi ale ten kdo vychova a jako otec se chova
urcite do budoucna najdes partnera ktery bude milovat tebe i tve dite -
23.7.2019 9:15
názory prarodičů dost často nemůžeš brát vážně, většinou jsou zcestné. Pro ně to v jejich době bylo nepředstavitelné a teď je jiná doba. I když bude otec zapsaný v rodném listě, nic ho nedonutí se se svým dítětem vídat pokud nechce, nevidím v tom žádný podstatný rozdíl. Kromě toho ty si najdeš nového partnera, který pro dítě bude tátou, a nikdo ve škole nemusí vědět, že to tak ve skutečnosti není. Lidem do toho nic není. Pokud tvoje dítě bude chtít jednou vědět, kdo je jeho pravý otec, tak mu to prostě řekneš a bude na něm, jak s tím naloží. Vůbec tyhle kecy tvého dědy nechápu
-
22.7.2019 22:31Otca mať určite bude. Máš 18 a stopercentne sa raz vydáš, alebo budeš mať priateľa a ešte jedno dieťa, ktoré bude dotyčný ľúbiť plus to tvoje. Raz mu to vysvetlíš a potom uvidíš, možno ho raz bude chcieť kontaktovať možno nie.
Určite by som kvôli tomu nešla na potrat. Aj keď, mohli ste byť zodpovednejší a priviesť dieťa do rodiny..kde by bolo oboma rodičmi vítané -
22.7.2019 22:23
Především se nedivím, proč je tolik svobodných matek. Proč se dostávají do situací jako jsou tyhle a pak si stěžují jak to mají těžké a finančně je musí dotovat někdo jiný. Táta mu rozhodně chybět bude, vždycky když není máma nebo tata to na člověku něco zanechá, to je holý fakt. Je super, že ses rozhodla vzít do svých rukou a poprat se s tím, teď už je pozdě na rady, spíše příště používat rozum a než se dostat do postele s někým takovým který se k věcem a situacím staví takto.
