Platonická láska k herci
Ahoj, připadám si jako blázen. Už asi 3 roky jsem zabouchnutá do jednoho herce. Sleduji ho na všech sociálních sítích a je to fakt přehnaný. Došlo to do takového stádia, že se mi nelíbí nikdo jinej, jen on a snažím se hledat kluky, který mu jsou podobný
Za pár měsíců mi bude 18 let a já se chovám jak praštěná puberťačka. Holky v mém věku mají už třeba dvouleté vztahy a já se nemůžu oprostit od toho herce- mého muže snů
Pořád na něj musím myslet a dělám, jako by to byl nějakej kluk, kterýho znám, ale přitom je to HEREC!
Opravdu si chvílemi připadám jak pošuk a bojim se, že si kvůli tomu nikdy nenajdu pořádnýho, normálního chlapa, když mám hlavu plnou jeho
Hrozně mě štve, že jsem neskutečný snílek a když jsem byla mladší, myslela jsem si dokonce, že se s ním vdám!!!!
Hrozný... Teď už samozřejmě tak naivní nejsem, avšak pořád se nemůžu zbavit toho pomyšlení na něj :\ Ono by to bylo hezké mít nějakou platonickou lásku, ale tohle mi už přijde jako posedlost
Povězte, zažila některá z vás něco podobného?
Opravdu si už připadám, jak z jiného světa..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.3.2017 1:27Nojo, nedávno jsem listovala svým středoškolským deníčkem a narazila na fotku prince Williama...
...jojo, všichni kluci, kteří mi v té době něco říkali, museli být světloocí blonďáci
- čím přesnější kopie, tím lépe
. Taky mě to drželo několik let. Sranda je, že dnes se mi nohy podlamují spíš z typu Don Corleone jr. (Al Pacino).
Já bych se tomu nebránila - jen bych si pohlídala, abych kvůli tomu nezapomínala žít a pěstovat skutečné vztahy (a tím nemyslím, že by ses měla nutit do nějakého konkrétního vztahu s mužem).