Pes

Ahojky.
Je mi 14 let. Když mi byly 3 roky, koupili jsme si psa. Je mu 11... Je pravděpodobně nemocný. Nemůže chodit rychle a po schodech. Má něco se zadní nohou. (bydlíme v domu se zahradou, ale máme tam schody). Protože ho veničím od cca 8mi let jen já (Máme spolu úžasný vztah), rodiče netuší, že má bolesti a mně to nevěří, když jim to říkám. Vzhledem k tomu, že nemám moc kamarádů, trávila jsem se psem skoro vsechen čas. A když už rodiče vnímají a začnou mi věřit, začnou mluvit o tom, že ho nechají utratit. A mluví o tom už skoro každý den, protože máma má alergii a to, že je nemocný tomu moc nepomáhá...Prostě se ho chtějí zbavit.. Strašně se toho dne bojím (jestli to někdy přijde). Psychicky na tom nejsem v pohodě (holka ze skoly...) a kdybych přišla o nejlepšího kamaráda byla bych v hajzlu... Nemáte něco, jak se s tím vyrovnat? Další zvířátko mi nekoupí... Jak takové období přejít?

Díky ¥😢😢 ¥