Pauza nebo rozchod?

Takže. Stalo se to k čemu mělo dojít už na začátku- konec. Náš vztah byl od začátku neujasněný. Zatímco on mi vždy tvrdil, že jsem kamarádka a že ho sice přitahuji, tak vztah mít nemuže. Já jsem to chvilku obrečela a pak mu sama nabídla nezávazné scházení. Nejdřív to bylo jenom o sexu, ale potom mi přišlo, že se to v něm zlomilo. Psal mi a volal, pečoval o mě, byl milý. Když jsem za ním přišla, ale ani jsme spolu nespali, jenom se tulili. Byl neskutečně něžný a já podlehla dojmu, že by svuj názor ohledně vztahu mohl změnit. No pořád jsem byla v nejistotě. Jednou byl milý a romantický, pak si držel trochu víc odstup. Jako na houpačce. Ve chvílích kdy se neozýval, tak jsem z toho byla nervózní. Ale pořád mi psal a odepisoval. Držel mě na veřejnosti za ruku, pak zase byl odtažitý. Nevěděla jsem na čem jsem. No on pořád mluvil o tom, že jsem dobrá kamrádka. Poslední dva týdny by se daly charakterizovat jako jeho poflakování s kamarády po hospodě a moje nespokojenost, nejistota a výčitky. Tak jsem to s ním probrala a souhlasil, že teď není vhodná doba pro vztah. Je pravda, že jsem v některých věcech ještě trochu dětinská- je o 10 let starší. A aktuálně jsme každý ponoření do vlastních povinností- já hledám práci, on začne v nové. Je to už týden, co jsem mu nepsala, ale on mě taky ne. Já zatím nepociťuji nějakou bolest. I když, co jsem s ním řešila to odloučení, tak jsem trochu brečela. No zároveň to neberu jako absolutní konec. I když asi bych měla. Nevím. Myslíte, že by změnil názor?