Paranoidní porucha osobnosti
Nemáte něterá zkušenost s paranoidní poruchou osobnosti? Vyskytla se nám v rodině a já přemýšlím, jestli může být takový člověk nebezpečný. Resp. zda nemůže ublížit mému malému dítěti.
Související články v encyklopedii
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.2.2012 12:04
ahoj, to je strašně citlivé. člověk nechce nikomu ublížit, za nemoc nikdo nemůže a u každého se to může projevit jinak... určitě toho dotyčného dobře znáš, zvaž, jak moc je pro něj důležité setkávání s tvým dítětem, a naopak, jak moc je ten dotyčný významný pro dítě. třeba se snaž být nenápadně při vašich setkáních vždy přítomná.
a přestože existuje lékařská mlčenlivost, možná bych si nezávazně domluvila schůzku s ošetřujícím psychiatrem toho člověka (anebo jiným psychiatrem), nic soukromého bych z něj nepáčila, ale zeptala bych se ho právě na tuto otázku, zda jsou možná bezpečná setkání při té dané diagnóze.
domnívám se ale jako laik, že pokud by nebezpečí hrozilo, lékař by rodinu oslovil nebo by doporučil hospitalizaci. zkus to konzultovat s psychiatrem, pro jistotu. hodně štěstí. -
9.2.2012 12:06Ahojky, asi záleží na charakteru té poruchy a jak se u daného člověka projevuje. Není totiž paranoia jako paranoia. Jsou různé formy a s nimi i jinak vysoké riziko pro okolí. Asi by ti nejlépe poradil ošetřující psychiatr, nakolik je riziko pro vás vysoké.
-
9.2.2012 12:58
určitě bych s takovým člověkem nenechala dítě samotné, ale aby u těch setkání byla ještě nějaká další dospělá osoba, která by případně mohla zasáhnout. Určitě by nebylo od věci zajít za ošetřujícím lékařem a zeptat se na jeho názor, i když ti k tomu nemusí vůbec nic říct, pokud to není opravdu blízký příbuzný, který by s vámi třeba měl bydlet a být dítěti neustále an blízku.
-
9.2.2012 14:27moje tchýně má něco podobného...jedná se o paranoidní poruchu, je pod lékama, takže je skoro "normální" tím, že je pod lékama.. akorát trošku zpomalená v chápání... dítě ji nedávám vůbec a to podotýkám, že bydlíme o jedno patro. bohužel jsme to museli takto udělat, i když se to může zdát vůči ní nefér, už když jsem byla těhotná, řekli jsme ji, že ji malou nedáme ani do kočárku. pokud by léky nebrala, možná by opravdu nebezpečná být mohla, ale kdyby léky vysadila, rychle se to pozná.
