Odmítání představy nového partnera

Otázku položila: Anonymní uživatelka #332406 14.12.2019 11:52

Dobré poledne, mám dotaz ohledně rozchodů a navazování nových vztahů.

Přestože je mi 23, jsem taková ta stará škola, co partnery nestřídá, ale vybrala si do života (zatím) jen jednoho a doufala, že s ním zestárne. Tento muž si však společnou budoucnost rozmyslel a už skoro rok spolu nejsme. Z rozchodu jsem se už vyplakala, ikdyž mě to stále mrzí a chybí mi. Občas si napíšeme, ale on to vždy stočí na dotaz jestli se neuvidíme.. ovšem za jistým účelem na který už odmítám přistoupit. Takže tudy cesta nevede.
Můj problém spočívá v tom, že i přesto, že mi tahle osoba za těch několik let tolikrát ublížila si vedle sebe nedokážu nikoho jiného představit. Netvrdím, že několik mých kamarádů a známých neprojevilo zájem mě někam pozvat nebo se dokonce vyznali z toho že po mě koukali už dříve, ale protože jsem byla zadaná, tak nic nedělali.. Problém je spíš se mnou. Nikdo se mi nelíbí a když ano, je to vzhledově "kopie" bývalého a nevěřím si, že by mě někdo takový jen tak oslovil a někam pozval a chtěl se seznámit. Z mužů co znám škrtám všechny, nikdo, koho bych mohla milovat nebo mě zajímal.

Ale obecně ten problém je prostě v tom, že je mi nepříjemná představa usínat vedle někoho jiného, držet za ruku někoho jiného, dotýkat se, spát s ním, říkat mu "miluji tě"... Myslíte, že tohle chce prostě jen čas? Že 8 let s bývalým prostě jen tak pod koberec nezametu a možná se snad i snažím sama sebe před dalším zraněním uchránit?
Přítomnost, zájem, doteky mi hrozně chybí, ale paradoxně nikoho k sobě nechci.

A mám ještě jednu prosbu. Pověděly byste mi svůj příběh seznámení s partnerem? Jsem totiž smutná i z toho, že nevím, kde na někoho narazím. Ve škole jsme samé holky, v práci samé servírky a chlap nikde a jak jsem už psala, žádný z dosavadních kamarádů nepřichází v úvahu. :D
Tak něco pro naději, že neumřu sama :D

Děkuju, hezký den :)

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • zdenickag14.12.2019 12:53

    Ahoj vím že jeto těžké ,sama jsem měla velkou smůlu na kluky ale jeden se mi vloudil do života okolo dvacátého roku.Pak šel dál a já taky no a po dvanácti letech jsem na něj narazila na seznamce , dnes je to skoro devět let co jsme spolu . Někdo se muže do tvého života vrátit ani to nečekáš. Přeji hodně sil.

  • Lily714.12.2019 12:54

    Ono kým to s niekým ďalej neposunieš, nebudeš si to vedieť predstaviť. Prijmi nejaké pozvanie, "zlom" to v sebe. Prešlo už celkom dosť času na to, aby si sa mohla posunúť ďalej, ide len o to spraviť prvý krok. Nečakaj, že sa do niekoho zamiluješ na prvom rande, nie si dieťa, potrebuješ sa s niekým spoznať a až tak sa vieš otvoriť aj citovo. Mala som viac vzťahov, kde to prišlo až časom a je to normálne a ok. Nemaj proste očakávania iba do toho choď.

  • V mém případě už je to na houby několik let a to mi táhle na 40. Neumím si představit, že bych mohla být s někým jiným než s ex. Prostě jiskra nepřeskočí a nepřeskočí. Úplně chápu, jak se cítíš :-(.

  • Chodila jsem se svým ex 6 a čtvrt roku s tím, že jsem dlouho věděla, že ten vztah nefunguje, ale moc jsem se bála vyjít z komfortní zóny a věci změnit. Nakonec jsem přeci jen odvahu našla a rozešla jsem se s ním i za předpokladu, že budu sama (letos mi bude 25, takže to není úplně nejlepší věk ztratit partnera a začínat znovu), nicméně i přes to všechno se mi neskutečně moc ulevilo a ani jednou jsem od té doby toho absolutně vůbec nelitovala. Pak jsem dělala zdravotníka na táboře, kde jsem se potkala se svým současným partnerem, který je naprostým opakem mého ex. Zaujal mě už na první pohled tím, jak se choval celkově a jaký byl ke mně, naprosto mě odzbrojila jeho upřímnost (i ve věcech, které třeba nemusí být příjemné) a po pár dnech s ním jsem věděla, že je to ten pravý. Jsme spolu necelé 4 měsíce a neskutečně si rozumíme a musím říct, že ani se svým ex jsem takto šťastná (ani v začátcích vztahu) prostě nebyla. Netlačila bych na pilu, dala tomu čas, věnovala se sama sobě, ale zároveň chodila do společnosti, na akce, bavila se s holkama i klukama a uvidíš, že ono to taky časem přijde. Láska by neměla být tak komplikovaná a bolavá, jak popisuješ a bohužel je i krutá pravda, že většina vztahů (aspoň naší generace), které vznikli v 15 - 18 letech prostě nevydrží. Dneska to už není o tom mít hned svatbu, děti, osamostatnit se, protože studujeme výšky, chceme si život nějak vybudovat a navíc je všechno neskutečně drahé na to, abychom se hned mohli od rodičů odstěhovat apod., takže i z tohoto důvodu vystřídáme pravděpodobně více než jednoho partnera (na rozdíl od generace našich rodičů) a pro každého z nás není na světě jen jediný člověk. Držím palce.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 75 760 otázek, kterým se dostalo 253 694 odpovědí a 395 590 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist