Nezvladatelné dítě
Dobrý den, ač velice nerada, jsem se rozhodla obrátit na vás...Mám tři děti a dvě z nich mě velice trápí. Prostřední a nejmladší jsou od sebe zhruba o deset let (dceři je dvacet a nejmladšímu skoro jedenáct). Prostřední nikdy neprojevila valný zájem o mladšího sourozence...Několikrát utrousila, že by raději chtěla psa, ale nikdy na něj nebyla zlá a dokonce mu četla pohádky a hrávala si s ním více než starších. V posledních letech, ale nejstarší zaujala místo "nejoblíbenějšího" sourozence, což by nevadilo, kdyby se nejmladší nezačal chovat k mojí prostřední odporným způsobem...Občas se stane, že musíme někam s manželem odjet a ti dva zůstanou spolu sami doma. Nejmladší ji obvykle začne mlátit polštářem, křičet na ni, že je hloupá a ošklivá, bere jí věci do školy a když jí opravdu chce ublížit, tak začne ubližovat její kočce (tahá ji, nenechá ji v klidu spát na okně), na které si dost lpí. Už několikrát jsem na jejím těle našla hluboké kousance, škrábance nebo modřiny. Dokonce se jí podařilo ho natočit přitom...Jenže jsem moc měkká a nikdy ho nepotrestám. Strašně mě pak mrzí, když se prostřední sbalí a odjede ke svému příteli, kde má prý klid...Mám strach, že ji kvůli mé měkkosti jednou ztratím.Můžete mi poradit, co mám udělat?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.2.2017 20:35Tady neni misto proto byt měkká, rešit to s klukem po dobrym, po zlem kdyz bude nejhur a pokud to bude pokracovat, normalne k detskemu psychologovi, je mi kousek přes 20 mám manžela a za chvilku dvě děti a teda nedokazu si predstavit že by mě mladší sourozenec napadal urážel a kousal asi bych ho bud přetrhla jak hada a nebo odešla..
-
27.2.2017 19:04
Zkus si s nejmladším v klidu sednout a probrat, co ho žere, že tak škodí, a najít řešení. Důrazně mu říct, že něco takového se nedělá a kdyby se to opakovalo, přijdou sankce.
-
28.2.2017 9:15Tohle je o tvem chovani, ty mas nastolit hranice a nejmladsimu to durazne vysvetlit, ze tohle chovani netolerujes. Zatim mu to prochazi, tak proc by se mel menit? Bud zmen svuj postoj, nebo si nech odborne pomoct.
-
27.2.2017 23:04
Ahoj, ja bych se urcite snazila zjistit proc se tak chova. Musi to byt reakce na neco. Pokud ti to nerekne nebo na to neprijdete sami. Zasla bych k psychologovi. K nejakemu rodinnemu klidne s celou rodinou ten by mohl pomoci objasnit co se tyka vztahu a proc tak ublizuje. Co se tyka trestu a podobne nekdy pomoci nemusi a spis to muzou zhorsit.
-
28.2.2017 7:46A co táta? Ten na něj neplatí? Neměli byste hledat řešení spolu?
-
28.2.2017 12:22
Já teda nechápu, proč se ptáte na radu, když v podstatě jste neudělala ještě nic. Asi vám to tak moc nevadí. Přece to, že ho nepotrestáte je jasná známka toho, že to nevadí. Na trest nemusíte být tvrdá, nikdo neříká, že ho máte mlátit. Ale na nějaký zákaz něco, co má rád, to už je asi dávno, ne? Taky 20letá by měla mít nějakou váhu, jako že prostě když mladšího má hlídat, tak má právo po něm něco chtít, potrestat ho atd. Ale to musíte dítěti vysvětlit vy. A rozhodně by děti neměli mít pocit, že jiné dítě je oblíbenější (i když to tak je). Je jasné, že vám to pak budou "oplácet". Taky se mohl syn dozvědět, že ho sestra nechce (nechtěla) a tak jí to vrací... Ale to mu stále nedává právo se takhle chovat, takže si zaslouží trest určitě. Ale je potřeba i tak najít důvod, proč je takový.
