Neskutečné scény kvůli školce...
Moje dítě (kluk 3,2roku) dělá neskutečné scény kvůli školce, hlavně tedy večer, před spaním, vymýšlí si proč nespat, spánek oddaluje co to jde a pak to končí hysterickým ječením, na které nefunguje nic, v noci se pak třeba zbudí a ječí znovu, už nevím co s tím. Dost mě tím vydírá a přitom se mu pak ve školce líbí, mamánek to není, dosti brzo jezdil spát dobrovolně k babičce. Připadá mi dosti ukňouraný, i p.učetelky ve školce si toho všimly, rozpláče se kvůli každé maličkosti, třeba jen, že nesedí na zelené židličce, ale na modré a takhle to zkouší se vším, že nevešel první do dveří, že nezavřel, že neviděl jedoucí vlak atd.atd. už nevím co s tím, nejde to ani po dobrém ani po zlém. Máte s tímto někdo zkušenosti? Co zabírá? Dneska se rozvztekal teď než šel spát, protože je táta v práci a on ho tu chce, přitom to tak není, jen si prostě našel důvod ke vzteku, vím to! Ach joooo
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.1.2016 4:18Naše mladší dcerka (2,5),ted dělá uplně to samé a to do školky nechodí,půjde květen-červen. Vždy to byl takový vysmatý rošták,ale ted se kvůli každému NE co řekneme rozbrečí. Když jdou s tou starší ven, je řev že nemůže otevřít dveře, protože ta starší byla holt ryhlejší a otevřela první. Když přijde z pokojíku do obyvaku a zjistí, že mám puštěnou nějakou pohádku, hned řev, že tahle se jí nelíbí, že chce jinou. Přitom během chvíle sedí a v pohodě kouká. Jsou to takový chvilkový stavy, jinak si krásně umí vyhrát sama, neustále zpívá a tancuje, pod stromeček dostaly hru PohádkohranÍ, tak hrajeme a v pohodě zvládá. Večer pokud neusne unavou tak taky problém, většinu pustíme pohádku nebo zpíváme(někdy čtem,ale to je nebaví), pak naženeme do postele a každou chvíli se musí jít napít nebo vyčurat. Ale není to tak každý den, nekdy uplně v pohodě dáme pusu a hezky spinká.Nám bylo řečeno, že je to období vzdoru a utváření osobnosti, že zkouší co vydržíme a povolíme. Takže se snažím být pevná a vyvořit nějaké mantinely, hlavně se snažím být stejná, jakože když jeden den začne kvůli něčemu brečet a já nepovolím, tak druhý den jí to samé přeci nedovolím. Dnes (teda spíš včera)večer třeba scéna, že chce nanuk a že nemáme, tak jsem jí ukázala, že v mrazáku nanuk je, ale že je večer tak ho dostane až zítra. Prý to přejde samo.Takže pokud si seš víceméně jistá, že ve školce není žádný problém, tak to může být to samé. U starší jsme měli problém se školkou a ta nim brečela ráno před odchodem do školky, nechtěla se strojit a dokonce se snažila vyvolat si zvracení, ale zaklaplyza ní dveře školky a byl klid. Pak to zčalo znovu a pořád si stěžovala a jedoho hošíka, který musí mít ve školce asistentku. Tak jse řešili s učitelkaa a nakonec vyšlo ajevo, že ona si pa asistentkuoblíia a trávila většinu času u ní a nemohla pochopit proč on tam sebou někoho mít může a na ne. Takže začalo vysvětlování. Ale musím zaklepat, že na to jak jsme první půlrok se školkou bojovali, tak ted (už tam chodí třeím rokem a příší rok bude předškolák)se do školky těší a moc ji to to tam bavi. Přeju at to malého brzo přejde a tobě pevný nervy

