Nervozita při sexu

Otázku položila: Anonymní uživatelka #436425 5.1.2021 0:25

Zdravím slečny, maminky, ženy,

chtěla bych se nejspíš vypovídat, jít si pro radu...
Současný přítel je můj první opravdový vztah. Jsme spolu teprve půl roku, ale už teď tak nějak vím, že bych chtěla, aby to bylo navždy. Je to úžasný člověk, co se o mě stará jako o princeznu, je hodný, milující. Až s nim jsem konečně pochopila, co znamená milovat.

Zatím to zní fakt krásně a ono je, ale problém nastává u mě. Jak už jsem psala, je to můj první vztah. Před tím jsem měla spíše úlety, kamarádství s výhodami, i vztahy nevztahy, které trvali chvilinku a ani tam nebyly pořádné city.

Teď k tomu problému. Vím, že přítele miluji, ale stále jsem se nenaučila mu to třeba říct. Vlastně jsem nikdy neprojevovala citu vůči druhým, třeba mamce. Nějak to neumím a třeba dlouho vedle něj sedím, ležím nebo stojím, strašně chci říct, jak ho miluji, ale neumím to vyslovit. Hrozně mě to trápí, protože v mé hlavě to jde tak snadno říct, ale z úst mi to nevyjde. Už jednou, když jsem si dala víno a byla víc uvolněná, tak jsem se mu rozbrečela, že mě to strašně mrzí, že nezvládám projevovat své city. Samozřejmě že mě uklidnil, že to nevadí, že na tom můžeme spolu zapracovat, jestli mě to trápí... ale já si říkám, co je se mnou špatně...

Druhá věc se týká sexu. S předchozími sexuálními partnery jsem byla naprosto v pohodě, ale až přítel mi začal říkat, co mu třeba vadí, co se mu líbí atd... na to jsem nikdy nebyla zvyklá. Hlavně se začal ptát i mě a o tom už vůbec neumím mluvit, protože vlastně pořád nevím, co se mi líbí, i když už jsme spolu na několik věcí přišli. Hlavní věcí ale je, že mám strach, že něco pokazím při sexu a tak vždy začíná on a všechno vlastně dělá on, já se přizpůsobuji. Líbí se mi to, ale cítím se, jako bych byla strašně nezkušená. Přitom před nim s jinými jsem byla já ten, kdo rozhodoval. Trápí mě, že najednou neumím být tak divoká jen kvůli tomu bloku, že mi na něm tolik záleží, a tak nechci nic pokazit. Nejhorší je, že je to opravdu jen v mé hlavě, on je strašně tolerantní člověk...

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • tweetyprousek5.1.2021 11:05

    Ahoj, naprosto tě chápu, jsem stejná :-)
    Uklidním tě, že časem to člověk překoná a pomaličku se naučí, pokud je ten druhý trpěllivý... se svým přítelem, jsem letos 10 let, a ze začátku jsem před ním nechtěla být nahá, bála jsem se ho na cokoliv zeptat, co má rád a tak.. On jako kdyby to věděl, tak sám začínal, ale ve výsledku to končilo na mrtvém bodě, že co se mi líbí, líbí se i jemu, což byla taková odpověď o ničem... Ale postupem let (bohužel těch mých :D) jsem pochopila, že je lepší o všem mluvit, i když dost věcí raději pořád řeším po telefonu, nebo když je za dveřmi koupelny, nebo po tmě :) prostě když tam není ten oční kontakt, protože spoustu věcí se pořád stydím říct, ale sám uznal, že od té doby co mi bylo 30 jsem se docela otevřela, že jsem konečně pochopila.... Je to dost těžké, ale člověk si to musí srovnat v hlavě sám a pomalinku přijít na to, že ten druhý je ten, kdo tě má znát nejlépe na světě, a pokud s ním chceš vydržet celý život, tak upřímnost a otevřenost je důležitá, protože ty probémy v komunikaci pak zabíjí vztah, a to za to nestojí...
    držím palce, ať se s tím popereš správně a vše bude tak jak si přeješ :)

  • Francy5.1.2021 6:51

    Odpověď na všechno je komunikace. Musíte se spolu naučit mluvit, mému příteli trvalo několik let než byl schopný se mi úplně otevřít. Chce to čas a mluvit, mluvit, mluvit :-)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 189 otázek, kterým se dostalo 271 442 odpovědí a 409 665 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist