Nejsem ve vztahu spokojená
Ahoj,
trápí mě můj vztah. Jsem s přítelem 5 let, je to náš první vztah a hned tak dlouhej. Oba studujeme a nebydlíme spolu. Shodli jsme se na tom, že dokud budeme studovat, tak spolu bydlet nechceme, až po studiu. Ale trávíme spolu hodně volného času. Rozumíme si dobře, nehádáme se, přítel by pro mě udělal snad cokoliv i já pro něj. Ale mám problém s tím, že nejsem sexuálně a emociálně uspokojená. Přítel skoro nikdy nechce mluvit o nás nebo o společné budoucnosti, nevyjadřuje nijak city, neprojevuje lásku, nikdy mi neřekne, že mi to sluší..., připadám si spíš jako nejlepší kamarádka se kterou spí, ale to mi moc potěšení nepřináší, nějak se do toho nedokážu položit, odevzdat se mu. Je to takové křečovité. Vím, že mě miluje a já jeho, často mi říká, jak mu záleží na mém názoru, ale nikdy, že mu záleží na mě. Už jsem mu o tom říkala a ranilo ho to, prý si to vůbec neuvědomuje, pak se chvíli snažil, ale dlouho to nevydrželo. Prosím poraďte mi, jestli jsem divná, když mi taková věc vadí. Děkuji za názor.
- 09.06.2015 14:53:46 - full.avl změnila titulek otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.6.2015 15:10
Nemyslím, že jsi divná, když ti to chybí ,ale na druhou stranu si ani nemyslím, že by byl divný Tvůj přítel. Zřejmě je v této oblasti uzavřenější - zdaleka ne každý chlap se rozplývá něžnými slovíčky a vyznáními. I když je hezké to slyšet, nemusí to o ničem vypovídat . Je spousta těch, kteří s podobnými frázemi problém nemají a přitom je nemyslí vážně...doporučuji přečíst knihu "Pět jazyků lásky" - to by mohlo pomoct Vám oběma.
-
9.6.2015 14:26Pokud nejsi ve vztahu spokojená a nedaří se vám to společně změnit, vztah nebude mít dlouhého trvání. Píšeš, že si rozumíte, ale pak to popíráš. Myslím že byste si měli pořádně promluvit a zkusit to trochu změnit a když to nepůjde, tak je to špatný. Nevím, kolik vám je, ale myslím že problémy se dají řešit a úspěšně vyřešit v každém věku. Spíše je to o tom si uvědomit, co hledáš a jestli to u dotyčného doopravdy najdeš, nebo chceš najít
Hodně štěstí -
9.6.2015 14:38
Chápu, že bys některé věci chtěla výslovně slyšet. Ale i když o tom nemluví, důležitější, je co skutečně cítí. Já sama mám trochu problém s tím dávat najevo svoje city slovy, přestože bych i chtěla, ale nějak to přirozeně moc nejde. Pak se tím sama trápím. Nikdy mě k tomu jako dítě doma nevedli (přestože mám bezva rodiče a mám s nimi pohodový vztah) a v dospělosti se to těžko mění. Prostě mi to není přirozené a je to nakonec vždycky strašně křečovité. Nebo mi to tak aspoň přijde
Moc nerozumím tomu, jestli jsi jinak ve vztahu spokojena nebo ne. Na jednu stranu píšeš, že spolu po studiu chcete bydlet a na druhou, že nechce mluvit o společné budoucnosti. Že nevyjadřuje city a přitom by pro Tebe udělal cokoli. Možná o svých citech nemluví prostě proto, že to neumí... Ale to musíš vědět nejlíp ty sama, jak to cítíš
