Názor na partnera u porodu.... Pro a proti ...
Ahoj holky s pritelem se snazime o mimi a samozrejme resime takovy ty zatim hlouposti =) co si myslite o tom kdyz je partner u porodu? =)
Související otázky
-
Uživatelka Bývalá uživatelka #18914 si myslí, že toto téma se řešilo v otázkách:
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.3.2015 18:55záleží jestli ho tam chceš a jestli on tam chce být. na ničem jiným nezáleží
já tam chlapa nechtěla, nakonec si to "vydupal" a já byla ráda protože mi tam byl psychickou oporou případně něco podal když jsem musela ležet na pásech během první doby porodní a na sále už jsem ho nevnímala. to jestli chce nebo nechce chlap k porodu jít je potřeba nechat čistě na něm a podle mě je lepší aby neposlouchal zážitky jiných chlapů u porodu, sám v sobě musí cítit jestli chce nebo ne. -
20.3.2015 7:14Můj manžel byl také u porodu a já jsem byla za to moc ráda , byl mi velkou oporou a pomohl,když bylo potřeba něco vypsat nebo podat . Z porodu byl naprosto nadšený , říkal,že to bylo super a báječné
Vyděsily ho jenom velké nůžky u nástřihu,kterých jsem si já osobně ani nevšimla 
Syna měl jako první v rukou , byl u měření a vážení a nadšeně jej pak choval jako pyšný tatínek Tento moment mu prostě nic nahradit nemůže . Oba jsme byli u početí našeho dítěte , tak myslím , že je správné , že jsme i oba byli u porodu . Vlastně taková startovní příčka a výzva k tomu , abychom nikdy neopomněli být spolu u všech důležitých momentů naších dětí spolu , ať už půjde o první besídku , nástup do školky nebo maturitu. Teď čekáme druhé miminko a manžel se nemůže dočkat porodu -
19.3.2015 19:11
Já jsem u prvního porodu manžela u porodu měla. I jsem ho tam chtěla. Dnes už mám názor takový, že při porodu se bez něj klidně obejdu, ale moc stojím o to, aby byl se mnou dvě hodiny po porodu, kdy odpočívám a kdy se seznamujeme s miminkem. Protože to bych si bez něj představit nedovedla.
Nicméně Ti napíšu názor svého manžela, který chápu taky. Řekl mi, že radši se mě snažil podpořit na sále a viděl, co se se mnou děje, než aby šest hodin někde seděl a čekal, jestli se ozvu nebo ne. Takže jsme bojovali spolu.
Takže zřejmě v červnu budeme u druhého porodu zase dva. Je to hlavně o domluvě a neměli byste jeden druhého do ničeho nutit. -
19.3.2015 19:16Za žádnou cenu jsem chlapa u porodu nechtěla, jenže si to vydupal
Musím uznat, že nakonec jsem za to byla ráda. Podal pití, pomohl do sprchy, přetlumočil, co po mně personál vůbec chce, protože jsem byla nějak mimo... Při samotném porodu mi bylo úplně šumák, jestli tam je nebo není, ale on má ten skvělý zážitek, že měl miminko v ruce dřív než já a teď už se těší k druhému porodu -
19.3.2015 19:41
jak píšou holky - je to na něm, nenutit, ale ponechat i tu možnost volby jít. sami oba uvidíte, zda to bylo ku prospěchu věci nebo ne.
mně byl chlap pokaždé oporou a když se vyplnovaly papíry nejdříve na epidurál a pak na císaře, tak sem byla ráda, že to zvládl vyplnit za mně, což by personál asi těžko udělal a v kontrakcích se mi poněkud ztrácely myšlenky a byl to i on, kdo mohl udělat ty první fotky miminka a také si ho rpvní pochovat, když já spala v CA.
a když byl na chodbě (protože mi napíchávali epidurál a být tam nesměl) a trvalo to víc jak půl hodiny, nebylo mu tam zrovna nejlépe když nevěděl,co se se mnou pořádně děje. ona ta nevědomost taky není vždy dobrá. -
19.3.2015 19:58
u nas jsme oba castecne chteli a castecne se bali
tak jsme si sedli, rekli jsme si, ceho se kdo boji, jak to vyresit, stanovili pravidla.... pokud ty pritele u porodu nechces, zvaz, proc ho tam nechces, resp. v jake dobe. ,muze tam treba byt s tebou celou dobu a pak odejit na tlaceni, pokud se bojis toho, zustat u dveri a pak se hned vratit, az se prcek narodi, atp. no a pocitej s tim, ze az budes tehotna, muze se tvuj pristup uplne zmenit -
19.3.2015 20:09
zalezi jestli ho tam chces,za me doporucuji,nebyt tam manzel semnou,bala bych se vic a zvladala to hur.
-
19.3.2015 21:09
Mám dva týdny do porodu a otázku zda půjde k porodu jsme řešili po celou dobu a dodnes je to ještě s otazníkem..už je rozhodnutý, že na první dobu porodní se mnou půjde a pak k samotnému porodu se uvidí jak se bude cítit a kdyžtak odejde
Bohužel narazil na kamarády kteří mu to popsali jako to nejhorší co prožili tak je z toho "poblblý" ale snad to spolu nějak zvládneme -
19.3.2015 21:33
Manžel byl u porodu, jen ho vyhnali na epidural. Chtěla jsem, aby mi stál u hlavy, ale vzhledem k tomu, že mi nešlo tlačit s nohama na tý koze a musela jsem se nohama zapřít, tak mi on držel jednu nohu a PA druhou. Takže měl všechno v přímém přenosu, to on mi hlásil, že vidí hlavičku a jak je malá vlasatá... A hlásil to nadšeně, vůbec mu nebylo špatně nic, pak si přestřihl šňůru (o tom já ani nevím) a běžel malou fotit při vážení a pod. Aspon pohlídal, že nám ji nevyměnili
A že viděl všechno mi bylo nakonec úplně šumák, nechtěla jsem, aby to viděl, ale v tu chvíli jsem jen potřebovala tlačit a "držák", aby mi to šlo. Sama bych tam být nechtěla, i bych se asi bála, cizí prostředí, cizí lidi... a po porodu jsme si povídali, než mě převezli na pokoj. -
20.3.2015 7:23
Já manžela u porodu chci a on chce totéž. myslím, že je důležitá vzájemná domluva.
-
20.3.2015 7:26
My oba chtěli, aby tam byl. Dítě je obou a dle mě by u toho měl ten tatínek být - samozřejmě se domluvit třeba s mamčou, jestli ho chce u sebe, nebo má stát třeba dál.
Jasně, kdyby některý z nich nechtěl, aby tam byl, nenutit, ale já bych třeba sama rodit nechtěla. Byla jsem za manžela neskutečně ráda. Sice jsem mu drtila ruku, ale zvládl to. A když potom nesl malou z vážení, měl až slzy v očích, takže já bych neměnila a příště tam bude rozhodně zase
-
20.3.2015 9:32Přítel mi řekl, že je to na mě, jestli ho tam budu či nebudu chtít. Nakonec mi nepraskla voda a první dobu porodní jsem (bohudík) strávila doma - do porodnice jsem dojela otevřená na šest prstů. Když jsem doma viděla, jak má červený oči, když kouká, jak se svíjím při kontrakcích a nemůže pro mě nic udělat, nakonec jsem mu v porodnici řekla, že ho tam nechci. Čekal dole a přišel za námi, když už byl mrňous venku a odpočívali jsme. Ale u mě to šlo fakt rychle - dvě a půl hodiny, z toho půl hodiny příjem a půl hodiny na wc po klystýru (tam bych ho s sebou fakt nevzala
). Asi kdyby to mělo vypadat na nějaké komplikace a delší dobu, rozhodla bych se jinak. Ale takhle bych stejně ani nevěděla, že tam je.
