Navrat jiskry do vztahu

Otázku položila: Bývalá uživatelka #138077 10.3.2016 7:08

Ahoj zeny.:) Uz nevim koho jineho se zeptat na nazor, a proto jsem se rozhodla, ze se zeptam nestrannych osob. Jde o to, ze se u me vytratila ta prvotni zapalenost a totalni zamilovanost k memu priteli, beru, ze se to ve vztazich stava, ale my jsme spolu teprve necelych 9 mesicu a obema nam je 22 let. Mrzi me to i z toho duvodu, ze me to k nemu tahne vic rozumove nez citove. Nikam nechodime, na zadne vylety, kino nic. Jen se se mnou chce divat na filmy nebo sem tam prochazky kolem reky. Kdyz nekam chci jit, tak musime brat jeho 12leteho brachu, at mu to pry neni lito. Samozrejme je toho vic, ale tohle me strasne mrzi. A tady timto chovanim me to posledni dobou zacalo tahnout k expriteli. Byli jsme spolu 4 roky a rozesli se kvuli blbosti, oba dva jsme se chteli vratit, akorat kazdy v jinou dobu. A tak nejak to vysumelo, protoze ja si prvni nasla partnera, pote on pritelkyni.. A taky me to k nemu tahne z toho duvodu, ze tam jsem za cele ty 4 roky nepocitila jedinou pochybnost, neduveru, vyhoreni ve vztahu, po celou tu dobu jsem byla zamilovana, i proto me mrzi ten zbytecny rozchod, protoze jinak ten vztah byl super, porad jsme neco podnikali, byli tam jeden pro druheho. V mem soucastnem vztahu musim porad brat ohled na pritelovou mamku, brachu, jeho praci, skolu.. Proste porad neco.. Nepozve me nikam, kdyz nekam jdeme, tak si to platim (parkrat neco platil on, at mu nekrivdim).. A kdykoliv jsem si o tom chtela promluvit, tak jsem z toho vysla ta spatna ja, ze ho nechapu, ze je se mnou dost, ze u neho spavam, ze mi vari, .... Tak ja uz nevim. Jinak kdyz jsme spolu, tak je vsechno super, je hrozne mily, pozorny, spolehlivy, i proto jsem z toho fakt zoufala.. Co byste delaly na mem miste vy? :( Dekuji vsem, ktere dosly az tady. :) hezky zbytek dne :)

Ještě jednou všem moc děkuji za odpověď :)

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • bestie10.3.2016 8:58

    Tak mi připadá, že spíš než jiskru vrátit, byste jí měli spíš najít. Po 9 měsících je na nějaké vyhasnutí opravdu dost brzo, já tu jiskru cítila i po 10 letech. Chápu, že každý to má nastaveno jinak a jsou i vztahy, kdy jsou dva spolu víc z rozumu. Z toho, co píšeš, je ale zřejmé, že určité zapálení pro vztah potřebuješ. Podle toho, jak přítele popisuješ, bych já osobně si takového nechala jen jako kamaráda.

  • trinetka10.3.2016 9:36

    No, taky to vezmu formou, že napíšu jak to bylo u nás.. S manželem sem už 8,5 roku. Původní zamilovanost, alespoňu mě vydržela jen asi necelý rok, ale taky díky tomu, že sme se zezačátku vídali jen každých 14 dní, jen občas častěji.. Já tou dobou výdělečně činná, on studoval vysokou.. Pak se si udělala úraz, dala v práci výpověď a přestěhovala se o 130km dál, k jeho rodičům. On měl prodloužený studium, protože to nedával (takže se platili nehorazný prachy za každej ze 3 zbývajících semestrů) První dva platili jeho rodiče a třetí už my.. Nebyli sme svoji a přesto sme už z prvopočátku měli jen jeden účet a to můj.. Manža měl zezačátku max kapesný občas peníze z brigády.. A dodneška mu vyhovuje, že se o finance starám já.. On má teď v práci dost stres, takže nám to pekelně skřípe, já zase ponorku s prcekm doma (130km daleko od kamarádů a tady skoro žádný). Ale přesto se snažíme být spolu a kdyby manžovi chtěl někdo škodit, vyběhla bych jak čertík z krabičky a bránila ho i kdyby sme se předtím porafali.. Což se kvůli mojí nátuře děje často.. a Vím že by to udělal i on. Myslím, že můžu říct, že ho miluju i on mě, jen to není s růžovýma brýlema..

    Doporučuju ti se toho vztahu jen tak nevzdávat. Opravdu hodně pomáhá se přestěhovat od rodičů, ale ne vždy to jde hned.. A přijde mi, že si dost (možná blbý slovo, ale lepší mě nenapadá) rozmazlená předchozím vztahem.. Každej je jinej a má jiný možnosti.. Teda pokud ti netačí, že tě přítel živí. Já sem každou návštqvu kina a podobně za manžu platila, nechtěla sem aby utrácel kapesný a teď vydělává mnohonásobně víc než já.. Občas jdem na véču, zajdem na hokej, občas jede do brna na ignis brunensis a občas dovča pokud je financ.. Ani jeden netoužíme po diskotékách.. Já bych asi uvítala víc návštěv u kamarádů, manža je víc samotář, ale to je věc kterou prostě překousnu.. Taky dost často vzpomínám jak mi bylo u bejvalýho, ale když se nad tím střízlivě zamyslím, rozhodně mi je po emociální stránce líp s manželem..

  • Předem se omlouvám za dlouhý text, ale snad ti to přinese alespoň něco. S přítelem jsem sedm let a chceme se vzít. Známe se 20 let. No upřímně ani to u nás není o lásce. Tak nějak jsme si na sebe prostě zvykli a jsme líní hledat někoho jiného. Jinak za celých sedm let se mi nikdy nestalo, že by jeho samotného napadlo vzít mě třeba do kina nebo tak, ale to bylo pochopitelný. On prostě na takový věci není. Je spíše samotář, párty ho nebaví, kino ho nebere,... První 4 roky jsme si vše platili na půl. Protože jeho nenapadlo platit za mě a mě zase nenapadlo, že by to měl dělat, byla jsem holt dost emancipovaná. Jenže pak se to změnilo a když byl starší tak mu tak nějak došlo, že se to od něho očekává, takže jedeme na půl, někdy se střídáme v tom kdo koho kam pozve a podobně. Vzhledem k tomu, že on pracuje i studuje a já pouze studuji, tak já třeba pozvu jeho na jídlo a on mě na dovolenou. Jinak u mě dost pomohlo když se odstěhoval od rodičů. Tak nějak se mu nechtělo pochopit, že ho rodina jen zneužívá. Jinak od té doby tedy poslední skoro 3 roky, jako by se náš vztah vracel zpět na začátek a máme se rádi čím dál tím víc. Čím víc se nám blíží svatba tím spíš se nemůžeme dočkat. Vybrali jsme byt a tak. Asi bych ti doporučila zkusit to vydržet. Vyzkoušej s ním třeba ještě měsíc nebo dva. Odjeď s ním někam o samotě, kamkoli, klidně na romantický víkend skrze nějaký slevový portálek. Nebo pokud si troufáš zkus cizinu na vlastní pěst. Věř mi když se najednou musíte spolehnout jen jeden na druhýho a jste někde kde to ani jeden neznáte, je to jasné. Buď se láska obnoví protože víš, že v tom člověku máš oporu a důvěru nebo právě totálně vybuchne. Pokud i tak bude brblat a ty se s jeho láskou k rodině nesmíříš nezbyde ti nic jiného než se poohlédnout jinde. Je možné, že mu tyhle věci jen nedochází, nebo je na vině jeho maminka, která i když vypadá, že se jí líbíš může na tebe hrát totální levou (můj případ) nebo si on prostě ještě dlouhodobým vztahem není jistý. Možností je hodně vždyť kdo těm našim chlapům do tý hlavy může vidět :D Jinak ta zamilovaná jiskra v našem vztahu o které píšeš vydržela nám dvěma tak prvních 3-6 měsíců dýl ani náhodou.

  • Tak mě to spíš přijde, že nynější přítel je jakoby "náplast" za expritele ..pokud to tak opravdu cítíš a táhne tě to zpátky za ex, vrať se, pokud ne, tak zůstaň s nynějším, ale snaž se trochu z hlavy vytěsnit ex, pochopitelně na něj nezapomeneš, byli jste spolu dlouhou dobu, něco zažili..., ale aby ti myšlenky na ex nekazily tenhle vztah.

    Jinak každý chlap je jiný. Jeden bude brát přítelkyni různě po výletech, druhý si s ní raději zaleze pod deku a pustí film doma.. Každý je nějaký.
    Asi by i stalo za to, sednout si s přítelem a říct mu, co tě trápí, že by jsi občas někam chtěla zajít, jen vy dva...

    V každým případě, jsi mladá na to, být ve vztahu který tě nenaplňuje zq každou cenu. Držím palce :)

  • Slepovat vztah co se jednou rozpadl je za mě největší pitomost na světe. Jednou jste se rozešli tak to tak nech být a za mě je úplně jedno kvůli jaké blbosti to bylo. Potom tě to bude táhnou zase zpátky k tomuhle? Vztah později není o zamilovanosti, ale spíš o tom jestli s tím člověkem dokážeš žít. Jestli se dokážete schodnou na důležitých věcech případně si vyjít vstříc. Tam se dřív nebo později, chtě nechtě dopracuješ v každém vztahu. To, že sebou berete na výlety bráchu mi nepřijde jako katastrofa. Sice to asi není vyloženě ta romantika co hledáš, ale myslím, že i s tím by se dalo něco udělat ( napříkad jednou pojede s vámi a podruhé budete mít výlet jen pro sebe...). Pokud jsi s přítelem spokojená a on se k tobě chová hezky tak za mě spíš tu jiskru najdi znovu. Vše ostatní je o kompromisech. :-)

  • mě fascinuje, že kdykoliv někam jdete, máte s sebou dvanáctiletýho bratříčka. zjevně ten váš vztah jeho maminka totálně bojkotuje nebo přímo tvůj přítel nechce trávit čas výhradně s tebou. tohle si musíš vyřešit. též by ěm opustila jiskra když bych měla každý rande ve třech:-o to by mě ta jiskra ani nechytla...... osobně bych vyřešila tohle a to ostatní uvidíš jak dopadne. rozhodně bych ale nechodila na rande ve třech a do kina nebo jinam ho můžeš zkusit pozvat ty, naplánovat to. jen počítej s tím, že se nezmění a když budeš takové věci plánovat teď, bude to tak vždy, promysli si, jestli ti to nebude vadit, že budeš výlety vždy plánovat ty, pokud by ti vadilo, hledej jinde

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 207 otázek, kterým se dostalo 271 537 odpovědí a 409 724 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist