Nabídnout náhradu?

Děvčata mám takový divný dotaz. Se švagrovou jsme si děti nikdy navzájem nepůjčovali, ale včera jsme u nich byli na grilovačce a protože švagr stavil stan, že tam bude spát s jejich starším synem, tak si řekli, že si tam nechají našeho staršího. Sice jsem moc nadšená nebyla, protože s sebou nic neměl, ale nakonec si ho tam nechali. Ráno měli jet na nějaký výlet (švagr má tento týden dovolenou) a prý nám ho po cestě hodí domů. Nakonec mi v 10 volali, že jedou do dinoparku a vezmou ho s sebou, že mu oblečení i boty (byl tam jen v crocsech) půjčí a vrátí nám ho až po obědě. Zatím teda nedorazili, tak je tu marně od oběda vyhlížím.
No každopádně k věci. Až nám ho dovezou je blbé zeptat se kolik dlužíme? Manžel je teda v práci, ale když jsme spolu mluvili, tak mi hned říkal, ať se s nima nezapomenu vyrovnat. Je fakt, že už jsem nad tím sama přemýšlela. Zaplatí mu vstupenku a jídlo, půjčí oblečení. Ale říkám si, jestli taková otázka spíš není nevhodná. Když ho sami chtěli a my jim ho dát nechtěli, tak jestli to řešit. I ten výlet se mi nezamlouval, protože my se do dinoparku chystáme příští týden, kdy k nám přijede ségra s dcerou z druhé strany republiky. Řekla jsem jim to, že tam pojedeme a že stejně nemá oblečení ani boty u nich, ale trvali na tom.
Jak byste se zachovali? Zeptali se, kolik jim zaplatit za vstupné a jídlo a nebo jen poděkovali, že nám ho vzali na výlet a víc to neřešit?
Jako nabízí se možnost, že bysme si vzali jejich staršího na oplátku na výlet my, ale my na výlety nejezdíme. Manžel s náma nikam nechce a já sama s dětma na takové akce nechodím. Teď tím, že tu budu mít tu ségru na dovolené, tak výjimečně výlet bude, ale zase ten dinopark a možná i zoo, ale to samozřejmě s sebou nechci tahat jejich syna...