Miluju svoji nejlepší kamarádku
Dobré dopoledne holky, nežádám snad o radu, ale spíš o pochopení a hlavně potřebuju ulevit srdíčku. Snad vám to nevadí, že se trochu rozepíšu. S kamarádkou si rozumíme už hezkou řádku roků, vlastně od prváku od střední jsme nejlepší kamarádky. Ona se potom vdala do Itálie, tak jsme se moc nevídaly, ale vztahy se nezměnily. Nedávno se s manželem rozvedla a prakticky přišla o všechno a vrátila se zpátky. Nechtěla jít k rodičům, protože tam ty vztahy co se odstěhovala nebyly zrovna nejlepší a zazvonila s kufrem u mých dveří. Byla jsem šťastná, že přišla za mnou (samozřejmě, že jí to nepřeju, ale to že zazvonila u mě, mně udělalo radost). Ono ví, že u mě může zůstat jak dlouho bude chtít, že tady má domov. Úplně to u mě rozzářila, dělá doma hodně práce, vaří a uklízí zatímco já jsem v práci. Chodíme nakupovat, protože si toho opravdu moc nepřivezla. Jenže já na sobě pozoruju, že jsem s ní mnohem spokojenější než dřív, cítím co jsem dřív necítila, nechci o ní přijít, nejradši bych ji opečovávala napořád. Prostě jsem se do ní zamilovala, musím na ni pořád myslet. Nemám velký byt a tak spíme na velké posteli společně, vím, že každý večer probrečí do polštáře a trhá mně to srdce. Snažím se ji utěšit a největší "odměnou" pro mě je, když mě vezme za ruku nebo si položí ke mě hlavu a povídáme. Včera se stala jedna věc. Mám předělanou koupelnu se záchodem dohromady (kvůli místu, protože ze záchoda mám kumbálek. Ona se koupala a já už to nemohla vydržet, tak jsme na ní klepla, že už to fakt nevydržím, ona se smála, kalamita se nekonala. Měla pěnu až po okraj a tak jí říkám, že vypadá jako žloutkový řez se šlehačkou, hodila po mně pěnou a tak jsme se bavily a ona pak ať přinesu víno a vlezu si k ní. Nechtěla jsem, a také se stydím, ona vypadá dokonale a já proti ní jako kytovec, ale nakonec jsme to udělala a byl to fajn večer, probraly jsme úplně všechno. Celou noc jsme skoro nespala a přemýšlela. V práci mně kolegyně říká, že jsem zamilovaná, tak jsem jí odsekla, jak na to jako přišla a ona, že se semnou už asi tři minuty baví a já čumím jako jelito do blba. Bojím se toho, až si sežene práci a určitě i byt a bude se chtít odstěhovat. Je prostě dokonalá.
Omlouvám se za delší psaní, doufám, že to pochopíte, ale potřebovala jsem si trochu ulevit, nemůžu to s nikým probírat.
- 11.02.2016 19:28:08 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
11.2.2016 12:34
Teda, tuhle situaci ti moc nezávidím. Vím, že se neptáš o radu, ale řeknu jen tohle - měj ji ráda a nic od ní nežádej. Budeš to mít hodně těžké a pravděpodobně ti jednou zlomí srdce, měla bys na to být připravená. Užívej si společných chvil, dokud to jde.
Já takhle zažila vztah s jedním mužem, věděla jsem, že z toho nikdy nic nebude, ale ty chvilky byly nádherné a aspoň mám na co vzpomínatta situace byla jiná, ale ve výsledku... na všem se dá najít něco pozitivního
viděla bych to takhle - ty zrovna potřebuješ ji a ona tebe. Tak si to užívejte -
11.2.2016 9:49
A ty jsi odjakživa na ženy a kamaráda to ví? Nebo to dřív bylo jinak? Ono jako orientaci kamarádka asi těžko změní pokud to nebude takové to natruc všem chlapům. Být tebou asi si užívám to co je teď a nemyslím na strachy co se stane potom... nejspíš to jednou přijde ona věčně sama asi nebude
-
11.2.2016 13:57
vůbec ti takovou situaci nezavidim, ale jak píšou holky, užívej si, co je teď, nepřemýšlej nad tím, co bude, nebude...žij okamžikem a nebuď z toho vůbec smutná, neboj se toho...nech to plynout a užívej si to. jednou ta chvíle určitě přijde, kdy odejde, ale je zbytečné se tím stresovat předem s tím přijít o tý fajn okamžiky
Drž se s moc držím palce, ať to trvá ještě dlouho a užívej si to
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.