Mám strach s někým chodit

Zdravím všechny
moc Vás prosím o radu, začínám být pomalu zoufalá. Začnu trochu zeširoka, tak se mnou mějte strpení.
Všechno začalo před mnoha lety na střední škole. Tehdy jsem si našla svého prvního opravdového přítele. Jenže rozhodně to nebyla žádná idylka. V podstatě mě chtěl jen na sex a postupem času došlo i na facky. V té době to bylo celkem těžké, protože i ve škole jsem zažívala šikanu. Nakonec to dopadlo tak, že mě museli rodiče dát na jinou školu. Jenže po všech zážitcích jsem byla psychicky na dně. Sice jsem chodila nějakou dobu k psycholožce, ale ta mi vůbec nepomohla, brala mě jen jako dítě a její rady mi byly k ničemu. Odnesla jsem si obrovský pocit méněcennosti a strachu z lidí. Dlouhých pět let jsem se z toho vzpamatovávala, než jsem se znovu vrátila do normálu, našla si kamarádky a po čase i přítele. Všechno vypadalo dobře, ale jen do doby než jsem s ním začala bydlet. V tu chvíli se úplně změnil. Měla jsem zakázáno chodit s kamarádkami ven. Nebo si třeba číst, to mi vždycky říkal že je to činnost k ničemu a jestli nemám co na práci můžu udělat to a to. Opět mě začal nutit k sexu i když se mi to nelíbilo, protože vůbec nebral ohledy na mě. Vlastně jsem nikdy při sexu s mužem neprožila orgasmus. Vždy to byl spíš nepříjemný zážitek. Jenže já od něho nedokázala odejít. Nakonec si našel jinou se kterou mě nejdřív podváděl, teprve časem mě pustil k vodě. Jenže po tom se vrátily moje pocity méněcennosti. Uběhly další tři roky a já jsem pořád sama. Moc bych chtěla prožít svoji lásku, ale tentokrát normálně. Jít někam do kavárny, na procházku. Chtěla bych od chlapa dostat svoji první kytku a všechno tohle hezké. Jenže mám strach, vždycky se ve mě něco zasekne a nedokáži si někoho pustit blíž k tělu. V poslední době už mě vlastně ani nikdo nikam nezve. Nevím co mám dělat? Jak to mám překonat?
Moc děkuji všem.