Mám se ozvat kamarádce, nebo je to zbytečné?

Otázku položila: Anonymní uživatelka #324376 16.12.2017 1:12

Ahoj, mám problém s kamarádkou. Na základní škole jsem se s ní nesnášela, protože jsme se nemohly vystát, ale jednou se to změnilo a začaly jsme si naopak strašně moc rozumět. Od té doby jsme byly nejlepší kamarádky až více méně doteď, což je několik let. Často jsme spolu a s našima klukama chodily na bowling a dýmku do čajovny, neustále jsme někam chodily spolu. Když jsme spolu pily, ta druhá se vždycky věrně starala. Ani nikdy neměla problém s tím, že jsem se normálně bavila s jejím klukem, protože prostě věděla, že bych jí ho nikdy nevzala. Kdysi jsme se třeba bavily o tom, že kromě té druhé, nemáme žádné přátelé, a jelikož jsme zrovna byly v obchodě s dárkama a dívaly se na věci na rozlučku, řekla mi, že bych byla snad jediná kamarádka, kterou by pozvala na svou svatbu, a že bych byla její družička nebo jsme se domlouvaly, že po čtvrťáku pojedeme do ciziny tak na měsíc. Vždycky jsme se smály našemu já, které bylo ještě v tom dětském věku. Bavily jsme se ve trojci s jejím klukem, ale vždycky "počkej, ona chce něco říct" "počkej, nudí se" a kamarádka prostě na prvním místě, no. Třeba vzpomínám si, jak jsem jí koupila dárek k narozeninám. Trumfla jsem jejího přítele, protože jsem trefila lepší věci než on. Pracovaly jsme spolu na brigádě každý den, kdy jsme spolu furt mluvily a všechno bylo v pohodě. Jenže teď se to změnilo.

Stalo se tohle... Jela jsem já, ona, její přítel a několik jejich spolužaček na Gaudeamus do Brna. Jenže holky začaly ve vlaku v osm ráno popíjet šampaňské. Já šampaňské a víno nepiju, tak jsem se toho neúčastnila. Jenže oni asi v šesti lidech během hodiny vypily snad tři nebo čtyři šampusy a to bylo devět ráno. Všichni byli v pohodě, ale jedna byla z toho víc ehm, řekněme slušně někde, než já kdykoliv za svůj život na párty a to nejsem žádný abstinent. Dělala strašnou ostudu. Několik z nich řeklo, že by ji nejradši nechaly na nádraží, protože jsme se všichni obávali, že nás tam buď nepustí nebo nás vyhodí. Když jsme šly na záchody, málem mě shodila ze schodů, protože nebyla schopná ani chodit a policajti se za náma ještě otáčeli. Byla jsme naštvaná, ale to moje kamarádka ještě víc. Do té doby se se mnou ale docela bavila. Brala jsem, že se se mnou nemůže bavit furt, protože je nás tam víc. Ale během Gaudeamusu na mě promluvila jen párkrát a to ne z vlastní vůle. Navíc byla hodně nepříjemná a tak jsem se tam bavila s jejím klukem a dvouma holkama, které ani neznám. Opravdu, já ty její kamarádky v životě neviděla a tak jsem nevěděla, co si s nimi povídat. Ona se mnou skoro nemluvila, jako by se zlobila. Ale na zpáteční cestě to bylo nejhorší, protože mi přišlo, jako by mě pomalu ignorovala. Seděla vedle mě, ale furt se bavila s někým jiným. Na konci jsem se chtěla rozloučit a jít na trolejbus, tak se nabídla, že mi ho najde a na chvíli se zdálo, že je v pohodě a tak jsem myslela, že to bylo prostě jen blbě vymyšlené. Jenže pár dní na to jsem jí psala na facebook, protože jsme spolu mluvily, že když bude mít v pátek čas (to bylo den po tom výletu), zajde se mnou koupit šaty na stužkáč. Neozvala se, jestli jde nebo ne. Mou zprávu si zobrazila, ale neodepsala. Na další se už nekoukla. Psala jsem jí SMS, psala jsem jí do zpráv na Instagramu, volala jsem jí a psala i jejímu klukovi, co s ní je, že se mi neozývá, ale ani on si to nezobrazil. Přijde mi, že se na mě za něco zlobí. Chápu, že jsem se s jejími kamarádkami nebavila, ale já je neznám, nevím, co si s nimi říct a většina z nich a mě moc dobrý dojem neudělala. A navíc, copak je tohle důvod se někomu neozvat, když vás shání? Vždyť já mám pro ni i dárek na Vánoce takovou dobu a můžu si ho strčit leda tak víte kam. Myslela jsem, že se třeba ozve sama, ale nic. Moc mi chybí. Byla stejný blázen jako já, se stejným humorem, vkusem, prostě všechno. Chtěla bych jí zavolat, ale bojím se, aby to nebylo zbytečné, protože mi to nezvedne. Kdyby mi aspoň řekla, co se děje, víte... Kdysi jsme se totiž domluvily, že když nás něco na druhé bude štvát, řekneme to, abychom se nepřestaly kamarádit. Měly jsme problém s brigádou, kdy jsem se na ni zlobila. Napsala jsem jí to, ona mě. Během pár minut jsme byly v pohodě. Tak co se děje jako teď? Jsem z toho opravdu smutná. Poradíte mi něco?

  • 16.12.2017 14:35:52 - full.avl změnila kategorie otázky

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 694 otázek, kterým se dostalo 273 819 odpovědí a 411 007 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se