Má nevěra - deprese
Ahooj, potřebovala bych podporu, že to jednou přejde. Poslední zhruba měsíc mám pořád pocity úzkosti, provedla jsem něco špatného - podvedla jsem přítele, což nemůžu přiznat, dusím to v sobě a celou mě to sžírá. Vím, že osvobození od výčitek je jen všechno přiznat, ale pak bych zažívala ještě horší smutky. Je mi na nic, nemám chuť chodit do společnosti, za kamarády, bavit se... přemýšlela jsem, že zajdu za psychiatrem, ale fakt se mi tam nechce. Neexistují na to nějaké přírodní léky nebo něco? Máte s tím někdo zkušenosti? Potřebovala bych radu, jak se správně odreagovat a na nic nemyslet, jelikož se mi to už dlouho nedaří a mám pocit, že mi to snad za chvíli přejde do stavu chronického... :/
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
23.10.2014 17:05Ahoj, jedine co ti pomuze je odpustit sama sobe. Co se stalo, to se stalo, proc se to stalo to vis jen ty. Jsme sami sobe nejprisnejsimi soudci a katy, pokud vis, ze to byla chyba a ze s přítelem chces zůstat a ze uz se to z tve strany nebude opakovat, opravdu mu nic nerikej. Ty pocity studu a viny k tomu ted proste patri. Jsi dobry clovek, kteremu neni jedno, ze udelal něco špatného, to znaci to, ze mas velke vycitky. Nekolikrat si pres den nahlas rekni "jsem dobry clovek, odpoustim si". Zni to neskutecne a tezko se tomu veri, ale za par dnu nebo tydnu, co si to takto budes rikat tomu i uveris a bude ti lip. Ber to tak, ze se to prostě stat melo, dalo ti to zkusenost a poznani, ted se z toho muzes poucit a jit dal.
-
23.10.2014 18:21Ahoj, něco podobného jsem taky zažila a řekla jsem to, nedokážu posoudit, jestli to bylo dobré řešení, teda spíš to žádné řešení nebylo. On se trápil a já se trápila taky... Zůstali jsme spolu, ale občas od přítele slýchám, že má o mě strach.... Takže bych asi radila jako nicolletta30 nic neříkat a odpustit si. Na odreagování mě napadá nějaký sport, kde se totálně vyšťavíš a nebudeš mít čas myslet na nic jinýho. Tak držím palce ať to zvládneš
-
23.10.2014 19:13Velice dobře si dokážu představit, jak se teď cítíš....ale za sebe bych ti doporučila NEŘÍKAT. Teda pokud chceš s partnerem fungovat dál. Mužské pohlaví je na tyto věci choulostivé, a pokud by ti to odpustil teď, nikdy by nezapomněl. Přišel by den a měla bys to na talíři. Při různých situacích by si na to vzpomněl a myslím, že by to časem stejně nerozdýchal a váš vztah by tak zbytečně mohl skončit....Doporučuji se někde někomu vypovídat. Nemusí to být psycholog, ale nějaká dobrá chápající kamarádka....časem výčitky odejdou.....hlavně to nesmíš dusit v sobě....Spousta lidí udělá chybu, ale není nutné za to nést trvalé následky...
-
23.10.2014 22:18
Nic mu neříkat a nesvěřovat se ani kamarádce. Nikdy nevíš, kdy pro tebe kamarádkou být přestane, nebo kde jí co omylem "ujede". Buď se jdi svěřit psychologovi nebo pomyslně udělej tlustou čáru za minulostí, třeba si nech udělat nový sestřih vlasů nebo barvu, řekni si, že teď je to jiné a jdi dál. Vztah je proces, cesta, takže co bylo bylo a co je teď je teď.
-
23.10.2014 17:06
Myslím si že by Ti opravdu pomohlo přiznat se mu. Protože na špatné svědomí léky neexistují.A nebo se dál užírat..
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.