Léčba12 letého dítěte s ADHD
Hezké dopoledne. 
doufám, že se zde najde někdo, kdo mi bude poradí. Jde o to, že můj přítel má 12 (v květnu 13) letého bráchu, který od svých cca 5 let trpí ADHD (+ ještě má diagnostikový Aspergerův syndrom - pokud jsem to správně pochopila). Jde mi o to, jestli nemá někdo dítě nebo někoho s ADHD s tím, že ta dotyčná osoba bere léky. Protože matka mého přítele, je proti lékům (i když si myslím, že pokud přijdu s nějakým dobrým argumentem, lékem, tak by i na chemický medikament přistoupila), ale prozatím synovi dává jen pachiru (přírodní lék na uklidnění, který podle mého absolutně neúčinkuje). Dítě se zhoršilo ve škole,nosí 3-4, neučí se, má několik kroužků, ale jakýkoliv zákaz ho nepřekvapí, nedonutí ho zauvažovat nad sebou, nenapraví se, prostě nic. Někdy se chová otřesně. Agresivně, drze, odmlouvá, neposlouchá, hysterické záchvaty jsou skoro na denním pořádku. Žádný zákaz nepomůže, domlouvání taky ne. prostě nic. To, že je rozmazlený k tomu ještě přidává. Všichni kolem něho skáčou (kino, vozí, jídlo,...) a on si ničeho, ale absolutně ničeho neváží. Jako taky má světlé chvilky a je hodný a pomáhá, poslechne, ale pořád tam převládá ta te,ná stránka. Jeho matka a i můj přítel jsou z toho už vážně vyčerpaní a proto bych jim nějak chtěla pomoct. A proto se ptám, jak takovýmto dětem domluvit, nebo jak k nim přistupovat, nebo jaký lék nasadit. Děkuji moc za všechny odpovědi.
- 01.04.2016 11:58:16 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.4.2016 11:30Aspergerův syndrom a k tomu ADHD, to je celkem vážná diagnóza a je opravdu těžké říct, kde začíná rozmazlenost a končí "porucha". Ty se zmiňuješ o ADHD, ale zatímco v případě ADHD jde "jen" o jakousi poruchu soustředění, v případě Aspergerova syndromu jde o jiné vidění světa a vztahů - je to taková sociální dyslexie, kdy člověk často není schopen správně interpretovat signály ze svého okolí ...pokud vím, Aspeger je považován za lehčí autistickou poruchu. Pracovala jsem s několika dětmi s ADHD a jedním dítkem s Aspergerem a nevím o tom, že by některý z nich bral nějaké léky (ono se to prášky opravdu vyléčit nedá), spíš mě napadá, jestli to ve Vašem případě nebyly tlumící léky na nějaký "doprovodný jev". Každopádně si myslím, že by to určitě chtělo dlouhodobou spolupráci s kvalitním dětským psychologem - to by asi mělo být to gró, z něhož bude rodina vycházet.
-
1.4.2016 11:20Ja teda sama dite s adhd nemam, ale pracuji s nimi v poradne a pokud jsou projevy adhd opravdu silne tak, ze dite neni schopne napr. Ve tride sedet na zidli pri vyucovani a soustredit se na vyuku, tzn. Nic se ve skole nenauci, tak leky jednoznacne doporucujeme. Vysvetli jeho mamince, ze to neni celozivotni lecba a ze s vekem se muze situace lepsit a leky by se pak vysadili. Rozhodne by mu to mohlo pomoct. Druha vec je Aspergeruv syndrom, to je jedna z lehcich forem autismu, nevim, jak s nim pracuji s tohoto pohledu. Mozna bych doporucovala konzultaci s APLAou, kde Vam poradi nejlepsi metody prace s Aspergeraky. A treti vec je uvedomit si rozdil mezi adhd a rozmazlenym klukem. Adhd deti obzvlast potrebuji pevna pravidla a idealne pravidelny rezim. Bohuzel hodne rodicu deti rozmazluje a jejich projevy pak hazi na adhd, s tim ty asi nic nenadelas. Chapu, ze ted muze byt obzvlast tezke obdobi, kdyz do toho nastupuje puberta, ale tim spis by chlapec potreboval pevne vedeni a jasne dana pravidla. Budu drzet palce.
-
1.4.2016 12:09Sestřenky syn má aspergera a i ADHD, léky žádné nebere. Je mu 11 let, trochu mi připomíná, jako bys popisovala jeho. Až tedy na učení. Nechodí do normální školy ale do speciální, takže tam to učení je asi trošku jiné než klasické.
Rozmazlený je taky, jelikož je to jejich jediné dítě a ještě nemocné, do toho na něm je vidět i začínající puberta, takže je to spíše nevychovaný spratek na kterého se MUSÍ brát ohledy jelikož je jinej. Nejsem si jistá, ale mám pocit, že k psychologovi s ním chodí každý měsíc.
Jednou jedinkrát jej zkoušeli zklidnit léky a mělo to za následek to, že kluk se v 10 letech začal pomočovat, a ve spánku měl třes, vždy cca hodinu potom co užil léky, takže mu je vysadili, a řekli, že léky ne. Tyto nežádoucí účinky jsou prý u těch léku celkem časté.
Dítě nemusí být vyloženě takový kvůli nemoci, ale i kvůli pubertě, ve 12 letech děti odmlouvají, vztekají se, kašlou na školu, patří to k dospívání, u něj akorát to může být o něco horší tím, že na něj koukáte jako na nemocného což to dítě vycítí a o to se hůře chová. A jak píše Urtica chce to opravdu kvalitního psychologa.
